contact
languagelanguage
vyhledej v textu
  
Nákupní košík je prázdný

OBJEDNÁVKA VYŠETŘENÍ

Objednávka vyšetření - molekulární detekce mikroorganismů

Při zadávání objednávky je nutné vyplnit jméno zvířete, materiál a alespoň jeden identifikační znak tj. číslo čipu, číslo zvířete nebo zápisové číslo.

V případě, že jste přihlášeni a nechcete uvádět jméno majitele, vyberte v položce "Fakturovat" volbu "Objednateli".

Zvíře a vzorek

Druh zvířetePlemeno
Jméno zvířete*Narozen Sex
Číslo čipu*Čís. tetováníZápisové č.
Materiál*Datum odběru
Zpráva pro laboratoř

Majitel / Chovatel (povinné)

Název organizace
DIČStát
JménoPříjmení
UliceČp.Telefon
PSČMěstoEmail
 
Shrnutí
Veškeré ceny jsou uvedeny včetně DPH
Počet vybraných vyšetření:
Cena za vybraná vyšetření:   CZK
Cena celkem:   CZK
Ostatni příplatky
Zaslání výsledku poštou (mimo ČR)
Zaslání výsledku poštou (ČR)
 
Pandetekce bakterií
Pandetekce hub
MULTIPLEXNÍ VYŠETRENÍ
Kvantitativní cílená multiplexní detekce-
  •    TrichophytonSppPlex
    Trichophyton rubrum, Trichophyton mentagrophytes, Trichophyton interdigitale, Trichophyton equinum, Trichophyton verrucosum, Trichophyton soudanense
  • + ClostridiumSppPlex
    Clostridium perfringens, Clostridium tetani, Clostridium botulinum, Clostridium novyi, Clostridium histolyticum, Clostridium difficile, Clostridium sordellii       kliknutím detail zavřete
    Clostridium perfringens, Clostridium tetani, Clostridium botulinum, Clostridium novyi, Clostridium histolyticum, Clostridium difficile, Clostridium sordellii
  • + HelminthPlex I
    Clonorchis sinensis, Opistorchis viverrini, Enterobius vermicularis, Ascaris lumbricoides       kliknutím detail zavřete
    Clonorchis sinensis, Opistorchis viverrini, Enterobius vermicularis, Ascaris lumbricoides
  •    GastroEnteroPlex I
    Yersinia spp. (Yersinia pestis, Yersinia pseudotuberculosis, Yersinia enterocolitica subsp. enterocolitica), Clostridium spp. (Clostridium novyi, Clostridium perfringens, Clostridium histolyticum, Clostridium difficile, Clostridium sordellii), Helicobacter pylori, Citrobacter spp. (Citrobacter freundii, Citrobacter koseri)
  •    HelminthPlexII
    Taenia spp. (T. solium, T. saginata, T. asiatica), Ancylostoma duodenale, Ancylostoma caninum, Trichuris trichiura, Necator americanus, Strongyloides stercoralis
  •    DiarrhoeaPlex
    Yersinia spp. (Yersinia pestis, Yersinia pseudotuberculosis, Yersinia enterocolitica subsp. enterocolitica), Escherichia coli, Salmonella enterica subsp. enterica (Salmonella enterica subsp. enterica type Enteritidis, Typhimurium, Newport, Anatum, Montevideo, Paratyphi A, Infantum), Shigella spp. (Shigella sonnei, Shigella flexneri, Shigella dysenteriae), Listeria monocytogenes
  •    FungiMultiPlex
    Candida albicans, Candida krusei, Candida glabrata, Candida tropicalis, Candida dubliniensis, Candida inconspicua, Candida lusitaniae, Candida (Pichia) fabianii, Candida parapsilosis, Candida tropicalis, Candida (Pichia) gulliermondii, Fusarium spp., Cladosporium cladosporioides, Pneumocystis jiroveci, Mucoraceae (Rhizopus microsporus, Rhizopus oryzae, Mucor plumbeus, Mucor indicus), Cryptococcus spp. (Cryptococcus aureus, Cryptococcus carnescens, Cryptococcus flavescens, Cryptococcus neoformans), Aspergillus fumigatus, Aspergillus spp. (Aspergillus flavus, Aspergillus oryzae, Aspergillus nidulans, Aspergillus versicolor, Aspergillus ustus, Aspergillus cervinus, Aspergillus candidus, Aspergillus niger, Aspergillus terreus), Trichophyton mentagrophytes, Trichophyton rubrum, Trichophyton interdigitale
  •    CaninePlex
    Canine influenza virus (CIV-A); Canine respiratory coronavirus (CRCoV); Canine distemper virus (CDV); Canine parainfluenza virus (CPIV-3); Canine adenovirus type 2; Canine herpesvirus type 1 (CHV-1)
  •    Fertility Plex I
    Mycoplasma spp., Chlamydia spp.     
  •    Fertility Plex II
    Mycoplasma spp., Chlamydia spp., Ureaplasma spp.  
  • + PregnancyMultiPlex_DOG
    PregnancyMultiPlex zahrnuje:
    Bakterie:  Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella oxytoca, Serratia marcescens, Enterobacter cloacae/aerogenes, Proteus mirabilis, Pseudomonas aeruginosa/putida, Acinetobacter baumannii, Stenotrophomonas maltophilia, Staphylococcus aureus, Koaguláza-negativní staphylokoky (Staphylococcus epidermidis, S. haemolyticus, S. hominis, S. intermedius, S. xylosus), Streptococcus pneumoniae, Streptococcus spp. (Streptococcus agalactiae, S. anginosus, S. constellatus, S. dysgalactiae, S. infantarius, S. intermedius, S. minor, S. mitis, S. mutans, S. oligofermentans, S. oralis, S. parasanguinis, S. peroris, S. pseudopneumoniae, S. pyogenes, S. salivarius, S. sanguinis, S. thermophilus, S. viridans, S.canis), Enterococcus faecium, Enterococcus faecalis, Mycoplasma salivarium, Mycoplasma buccale, Mycoplasma cloacale, Mycoplasma canis, Mycoplasma capricolum, Mycoplasma caviae, Mycoplasma phocae, Mycoplasma heamominutum, Mycoplasma suis, Mycoplasma maculosum, Mycoplasma primatum, Mycoplasma spermatophilum, Ureaplasma diversum, Ureaplasma gallorale, Ureaplasma felinum, Ureaplasma cati, Ureaplasma canigenitalium, Ureaplasma parvum, Chlamydia psitacci, Chlamydia caviae, Chlamydia abortus, Chlamydia muridarum, Chlamydia avium, Chlamydophila felis, Chlamydia pecorum Houby: Candida albicans, Candida krusei, Candida glabrata, Candida tropicalis, Candida dubliniensis, Candida inconspicua, Candida lusitaniae, Candida (Pichia) fabianii, Candida parapsilosis, Candida tropicalis, Candida (Pichia) gulliermondii, Fusarium spp., Cladosporium cladosporioides, Pneumocystis jiroveci, Mucoraceae (Rhizopus microsporus, Rhizopus oryzae, Mucor plumbeus, Mucor indicus), Cryptococcus spp. (Cryptococcus aureus, Cryptococcus carnescens, Cryptococcus flavescens, Cryptococcus neoformans), Aspergillus fumigatus, Aspergillus spp. (Aspergillus flavus, Aspergillus oryzae, Aspergillus nidulans, Aspergillus versicolor, Aspergillus ustus, Aspergillus cervinus, Aspergillus candidus, Aspergillus niger, Aspergillus terreus), Trichophyton mentagrophytes, Trichophyton rubrum, Trichophyton interdigitale Viry: Psí herpesvirus, typ 1 (u psů), Kočičí herpesvirus, typ 1 (u koček)
          kliknutím detail zavřete
    Bakterie:  Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella oxytoca, Serratia marcescens, Enterobacter cloacae/aerogenes, Proteus mirabilis, Pseudomonas aeruginosa/putida, Acinetobacter baumannii, Stenotrophomonas maltophilia, Staphylococcus aureus, Staphylococcus spp. (Staphylococcus epidermidis, S. haemolyticus, S. hominis, S. intermedius, S. xylosus), Streptococcus pneumoniae, Streptococcus spp. (Streptococcus agalactiae, S. anginosus, S. constellatus, S. dysgalactiae, S. infantarius, S. intermedius, S. minor, S. mitis, S. mutans, S. oligofermentans, S. oralis, S. parasanguinis, S. peroris, S. pseudopneumoniae, S. pyogenes, S. salivarius, S. sanguinis, S. thermophilus, S. viridans, S.canis), Enterococcus faecium, Enterococcus faecalis, Mycoplasma salivarium, Mycoplasma buccale, Mycoplasma cloacale, Mycoplasma canis, Mycoplasma capricolum, Mycoplasma caviae, Mycoplasma phocae, Mycoplasma heamominutum, Mycoplasma suis, Mycoplasma maculosum, Mycoplasma primatum, Mycoplasma spermatophilum, Ureaplasma diversum, Ureaplasma gallorale, Ureaplasma felinum, Ureaplasma cati, Ureaplasma canigenitalium, Ureaplasma parvum, Chlamydia psitacci, Chlamydia caviae, Chlamydia abortus, Chlamydia muridarum, Chlamydia avium, Chlamydophila felis, Chlamydia pecorum Houby: Candida albicans, Candida krusei, Candida glabrata, Candida tropicalis, Candida dubliniensis, Candida inconspicua, Candida lusitaniae, Candida (Pichia) fabianii, Candida parapsilosis, Candida tropicalis, Candida (Pichia) gulliermondii, Fusarium spp., Cladosporium cladosporioides, Pneumocystis jiroveci, Mucoraceae (Rhizopus microsporus, Rhizopus oryzae, Mucor plumbeus, Mucor indicus), Cryptococcus spp. (Cryptococcus aureus, Cryptococcus carnescens, Cryptococcus flavescens, Cryptococcus neoformans), Aspergillus fumigatus, Aspergillus spp. (Aspergillus flavus, Aspergillus oryzae, Aspergillus nidulans, Aspergillus versicolor, Aspergillus ustus, Aspergillus cervinus, Aspergillus candidus, Aspergillus niger, Aspergillus terreus), Trichophyton mentagrophytes, Trichophyton rubrum, Trichophyton interdigitale Viry: Psí herpesvirus, typ 1
  •    PregnancyMultiPlex_CAT
    Bakterie:  Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella oxytoca, Serratia marcescens, Enterobacter cloacae/aerogenes, Proteus mirabilis, Pseudomonas aeruginosa/putida, Acinetobacter baumannii, Stenotrophomonas maltophilia, Staphylococcus aureus, Staphylococcus spp. (Staphylococcus epidermidis, S. haemolyticus, S. hominis, S. intermedius, S. xylosus), Streptococcus pneumoniae, Streptococcus spp. (Streptococcus agalactiae, S. anginosus, S. constellatus, S. dysgalactiae, S. infantarius, S. intermedius, S. minor, S. mitis, S. mutans, S. oligofermentans, S. oralis, S. parasanguinis, S. peroris, S. pseudopneumoniae, S. pyogenes, S. salivarius, S. sanguinis, S. thermophilus, S. viridans, S.canis), Enterococcus faecium, Enterococcus faecalis, Mycoplasma salivarium, Mycoplasma buccale, Mycoplasma cloacale, Mycoplasma canis, Mycoplasma capricolum, Mycoplasma caviae, Mycoplasma phocae, Mycoplasma heamominutum, Mycoplasma suis, Mycoplasma maculosum, Mycoplasma primatum, Mycoplasma spermatophilum, Ureaplasma diversum, Ureaplasma gallorale, Ureaplasma felinum, Ureaplasma cati, Ureaplasma canigenitalium, Ureaplasma parvum, Chlamydia psitacci, Chlamydia caviae, Chlamydia abortus, Chlamydia muridarum, Chlamydia avium, Chlamydophila felis, Chlamydia pecorum Houby: Candida albicans, Candida krusei, Candida glabrata, Candida tropicalis, Candida dubliniensis, Candida inconspicua, Candida lusitaniae, Candida (Pichia) fabianii, Candida parapsilosis, Candida tropicalis, Candida (Pichia) gulliermondii, Fusarium spp., Cladosporium cladosporioides, Pneumocystis jiroveci, Mucoraceae (Rhizopus microsporus, Rhizopus oryzae, Mucor plumbeus, Mucor indicus), Cryptococcus spp. (Cryptococcus aureus, Cryptococcus carnescens, Cryptococcus flavescens, Cryptococcus neoformans), Aspergillus fumigatus, Aspergillus spp. (Aspergillus flavus, Aspergillus oryzae, Aspergillus nidulans, Aspergillus versicolor, Aspergillus ustus, Aspergillus cervinus, Aspergillus candidus, Aspergillus niger, Aspergillus terreus), Trichophyton mentagrophytes, Trichophyton rubrum, Trichophyton interdigitale Viry: Kočičí herpesvirus, typ 1
  •    BacteriaMultiPlex
    Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella oxytoca, Serratia marcescens, Enterobacter cloacae/aerogenes, Proteus mirabilis, Pseudomonas aeruginosa/putida, Acinetobacter baumannii, Stenotrophomonas maltophilia, Staphylococcus aureus, Staphylococcus spp. (Staphylococcus epidermidis, S. haemolyticus, S. hominis, S. intermedius, S. xylosus), Streptococcus pneumoniae, Streptococcus spp. (Streptococcus agalactiae, S. anginosus, S. constellatus, S. dysgalactiae, S. infantarius, S. intermedius, S. minor, S. mitis, S. mutans, S. oligofermentans, S. oralis, S. parasanguinis, S. peroris, S. pseudopneumoniae, S. pyogenes, S. salivarius, S. sanguinis, S. thermophilus, S. viridans, S.canis), Enterococcus faecium, Enterococcus faecalis
  • + FelinePlex I
    Viz vyšetření jednotlivých microorganismů v seznamu níže.       kliknutím detail zavřete
    Feline coronavirus (FCoV); Feline herpesvirus 1 (FHV-1); Feline calicivirus (FCaV); Feline leukemia virus (FeLV); Feline immunodeficiency virus (FIdV)
  •    FelinePlex II
    Feline calicivirus (FCaV), Feline herpesvirus (FHV-1), Bordetella bronchiseptica, Mycoplasma spp., Chlamydia spp.
  •    FelinePlex IV
    Feline coronavirus, Feline calicivirus, Feline herpesvirus (FHV-1), Feline leukemia virus, Feline immunodeficiency virus, Mycoplasma spp., Chlamydia spp., Ureaplasma spp.
  •    FishPlexBP
    Aeromonas salmonicida; Yersinia ruckeri; Flavobacterium psychrophilum; Myxobolus cerebralis; Tetracapsuloides bryosalmonae
  •    ParrotPlex I
    Psittacine Adenovirus (PsADV); Pachecos Disease Virus (Herpesvirus-1); Avian Bornavirus (ABV); Avian Polyomavirus (APV); Psittacine Beak and Feather Disease Virus (BFDV)  
  •    ParrotPlex II
    Avian Bornavirus (ABV); Avian Paramyxovirus 1-12 / Newcastle Disease Virus (NDS); West Nile Virus (WNV); Usutu Virus (USUV)  
  •    ParrotPlex III
    Psittacine Adenovirus (PsADV), Avian Bornavirus (ABV), Polyomavirus (APV), Psittacine Beak and Feather Disease Virus (BFDV), Chlamydia spp.
  •    ParrotPlex IV
    Psittacine Paramyxovirus 1-12 / Newcastle Disease Virus (NDV), Usutu virus, West Nile virus (WNV-1, WNV-2)
  •    ParasitePlex
    Cryptosporidium spp.; Dientamoeba fragilis; Entamoeba histolytica; Giardia intestinalis
  •    CanaryPlex
    Canary Circovirus (CaCV); Canary Polyomavirus (CaPyV)
  •    PigeonPlex
    Pigeon Circovirus (PiCV); Pigeon Herpesvirus (PiHV); Avian Paramyxovirus 1-12/Newcastle Disease Virus (NDV)
  •    PoultryPlex
    Chicken infectious anemia virus (CIAV), Circovirus; Infectious Bursal Disease Virus (IBDV); Chicken Parvovirus; Duck Hepatitis A Virus, Avihepatovirus, Picornavirus; Gallivirus, Picornavirus; Avian Orthoreovirus
  •    BovinePlex
    Bovine parainfluenza virus 3 (BPIV); Bovine respiratory syncytial virus (BRSV); Bovine herpesvirus 1 (BHV-1)
  •    EquinePlex
    Equine herpesvirus, type 1 (EHV-1); Equine herpesvirus, type 2 (EHV-2); Equine herpesvirus, type 3 (EHV-3); Equine herpesvirus, type 4 (EHV-4); Equine herpesvirus, type 5 (EHV-5)
  •    RespiratoryHorsePlex
    Equine herpesvirus type 1 (EHV-1), Equine herpesvirus type 4 (EHV-4), Equine arteritis virus (EAV), Influenza A, Streptococcus spp., Streptococcus equi subsp. equi
  •    RespiratoryHorsePlex (Foal)
    Equine herpesvirus type 1 (EHV-1), Equine herpesvirus type 4 (EHV-4), Equine arteritis virus (EAV), Influenza A, Streptococcus spp., Streptococcus equi subsp. equi, Rhodococcus equi
  •    ChelonianPlex
    Turtle Iridovirus, Turtle Herpesvirus
  •    AgamidPlex
    Agamid adenovirus, Turtle Iridovirus
  •    ReptilePlex
    Agamid adenovirus, Python Nidovirus, Ferlavirus, Paramyxovirus, Reptarenavirus, Sunshine Virus
  • + TickPlex Basic
    Viz vyšetření jednotlivých microorganismů v seznamu níže.       kliknutím detail zavřete
    Virus klíšťové encefalitidy (TBEV); Borrelia burgdorferi sensu lato
  • + TickPlex L
    Viz vyšetření jednotlivých microorganismů v seznamu níže.       kliknutím detail zavřete
    Virus klíšťové encefalitidy (TBEV); Borrelia burgdorferi sensu lato; Ehrlichia canis; Ehrlichia chaffensis; Candidatus Neoehrlichia mikurensis; Rickettsia spp.; Mycoplasma spp.; Anaplasma spp.; Chlamydia spp.; Babesia spp.; Bartonella spp.
Kvantitativní molekulární detekce virů
 Fretka
  •    Aleutian Mink Disease virus (AMDV)
  •    Ferret coronavirus
 Kočka
  • + Feline Calicivirus (FCaV)
    Kočičí calicivirus (Feline calicivirus; FCaV) je RNA virus, významně promořující populaci domácích i volně žijících koček. Po krátké inkubační době několika dnů dochází u nemocného zvířete k rozvoji intenzivních příznaků – slinění, konjnunktivitidě, výtoku z očí nosu a ústní dutiny, těžké ulcerativní stomatitidy. Dalšími komplikacemi mohou být sekundární bakteriální pneumonie komplikovaná sepsí a multiorgánovým selháním. Po překonání onemocnění se mohou vyskytnout pozdní následky ve formě glomerulonefritidy, polyradikuloneuritidy, polyarthritidy a jiných imunologicky-podmíněných symptomů. Onemocnění má u koťat vysokou úmrtnost, u dospělých koček může ve vzácných případech probíhat inaparentně. Předpokládá se, že za rozdílnost v projevech infekce je zodpovědná různá virulentnost jednotlivých calicivirů. Očkování je možné, však vysoká genetická diverzita RNA viru je příčinou častého nedostatečného efektu očkovací látky.       kliknutím detail zavřete
  • + Feline Coronavirus (FCoV)
    Kočičí coronavirus (Feline coronavirus, FCoV) je RNA virus, který běžně promořuje populaci domácích i volně žijících koček. Většina onemocnění proběhne inaparentně, v některých případech se infekce projeví průjmem, který spontánně odezní. Vylučování viru však probíhá i několik týdnů poté. Kočka se nakazí kontaktem s nakaženou kočkou nebo kontaminovanými výkaly. V méně než 10% případů dochází k reaktivaci onemocnění (uvažuje se o mutaci rezidenčního kmene FCoV) a vývoji infekční kočičí peritonitidy (FIP). Příznakem je náhlá ztráta chuti k jídlu, letargie, břišní ascites (u vlhké formy). Léčba je pouze symptomatická, specifická léčba neexistuje. Výskyt onemocnění lze částečně regulovat vysokým hygienickým standardem a nepřeplňováním zařízení pro chov koček.       kliknutím detail zavřete
  • + Feline Herpesvirus type 1 (FHV-1)
    Kočičí herpesvirus, typ 1 (Feline herpesvirus, type 1; FHV-1) je DNA virus, způsobující akutní rhinitidu koček, spojenou s výtokem z nozder, očí a vedlejších nosních dutin. Stav může být celkově alterován, s nechutenstvím a namáhavým dýcháním. Onemocnění nezanechává imunitu – po prodělaném onemocnění se virus v nervových gangliích uchyluje do latentní fáze svého životního cyklu, však může být vlivem stresu nebo jiného onemocnění opět reaktivován. FHV je nebezpečný pro koťata, kdy infekce způsobuje tzv. „syndrom chřadnutí koťat“ (Kitten Fading Syndrome). Proti FHV existuje očkování, však účinnost může být sporná díky nízké imunitní odpovědi.       kliknutím detail zavřete
  • + Feline immunodeficiency virus (FIV)
    Virus kočičí imunodeficience (Feline immunodeficiency virus; FIdV) patří mezi pomalé lentiviry. Je to RNA virus, připomínající svým genomem i klinickými projevy infekce lidský virus HIV. Infekce je přenášená krví – kousnutím, agresivní hrátky nebo boje. Po vstupu viru do organismu dochází v průběhu několika dnů k nespecifickým projevům, jako subfebrilie, apatie, nechutenství, lymfadenopatie. Tyto příznaky brzy vymizí a kočka může být měsíce i léta zcela bezpříznaková. Pokud onemocnění postoupí do dalšího stádia, dochází k těžké supresi imunitního systému (postižena je převážně populace CD4 pozitivních lymfocytů) s následky v podobě torpidních infekčních komplikací, stomatitid, gastroenteritid s průjmy, mykotických infekcí a virových superinfekcí. Zvíře umírá na následky totálního selhání imunitního systému a nezvládnutelné sepse. Očkování není dostupné. Léčba je pouze symptomatická, v rukou zodpovědného chovatele.       kliknutím detail zavřete
  • + Feline Leukemia virus (FeLV)
    Kočičí leukemický virus (Feline leukemia virus; FLV) je RNA virus, patřící do skupiny onkogenních retrovirů. Virus je přenášen sekrety z horních cest dýchacích, vzájemným olizováním a krví – při agresivních hrátkách nebo bojích. Virus se po vstupu do dutiny ústní pomnoží v lymfatických tkáních, odkud se dostává do krve a infikuje vnitřní orgány a tkáně. Infekce kostní dřeně má za následek pokles krevních elementů ve všech krevních řadách, z toho rezultujícím krvácením a infekcemi. Vzhledem k tomu, že FLV je výrazně onkogenní, je finálním stadiem onemocnění rozvoj maligního onemocnění kostní dřeně a lymfatických tkání – leukemie nebo lymfomu. Finální stádium je komplikováno intenzivní imunosupresí, krvácením a těžkými sekundárními infekcemi. Léčba onemocnění není možná. U některých zvířat probíhá infekce inaparentně a onemocnění nemusí nikdy rozvinout. Některá zvířata záhy vyvinou plný obraz onemocnění a umírají pod obrazem leukémie/lymfomu komplikovaného sepsí. Očkovací vakcína je dostupná, nechrání však se 100% účinností. Onemocnění není přenosné na člověka. U psa nebylo popsáno rovněž.       kliknutím detail zavřete
  • + Feline parvovirus
    Kočičí parvovirus (Feline parvovirus; FPV), rovněž známý jako Virus kočičí panleukopenie, je DNA virus, přenášený přímým kontaktem s nemocným jedincem, jeho výkaly, močí, kontaktem se srstí nebo předměty kontaminovanými virem. Virus má afinitu k rychle se dělícím buňkám, napadá epitel střeva a buňky kostní dřeně. Poškození střeva se projevuje úpornými průjmy s vysokým rizikem dehydratace a acidobazické a minerálové rovnováhy, poškození kostní dřeně vede k dramatickému úbytku všech krevních elementů, hlavně bílých krvinek (proto název panleukopenie). V případě těžkého postižení střeva a ztráty jeho bariérové funkce dochází k invazi intraluminálních bakterií do krevního oběhu, což vede k rozvoji sepse a multiorgánovému selhání. Léčba FPV je pouze symptomatická, zaměřená na pečlivou parenterální náhradu vody a elektrolytů a alimentaci. Navzdory tomu smrtnost onemocnění u koťat dosahuje téměř 100%. U dospělých koček, za splnění podmínky intenzivní podpůrné symptomatické léčby, je šance na záchranu asi 70%. Jinak je onemocnění téměř bez výhrady smrtelné. Jedinou účinnou prevencí je očkování. Onemocnění není přenosné na člověka.       kliknutím detail zavřete
 Králík
  •    Myxoma virus
  •    Rabbit haemorrhagic disease virus (RHDV)
 Kůň
  •    African horse disaese virus (AHDV)
  • + Equine Arteritis Virus (EAV)
    Virus koňské arteritidy (Equine arteritis virus; EAV) je RNA virus, způsobující infekce dýchacích cest, genitourinárního traktu a aborty u březích kobyl. Onemocnění nastupuje jako vysoká horečka, apatie, letargie, konjunktivitida a výtok z nozder. Virus se přenáší kapénkovou infekcí a sexuálním stykem. Inseminační dávky mohou být rovněž infikovány; hřebci jsou často přenašeči EAV. Vakcinace proti EAV je dostupná.       kliknutím detail zavřete
  •    Equine coronavirus
  • + Equine herpesvirus type 1 (EHV-1)
    Koňský herpesvirus, typ 1 (Equine herpes virus, type 1; EHV1) je DNA virus, způsobující infekce horních cest dýchacích a genitourinárního traku. U březích kobyl je infekce EHV1 mimořádně nebezpečná, protože vede k abortům nebo těžkým perinatálním infekcím hříbat (encefalitidy, pneumonitidy). Po prodělané infekci se virus dostává do latentního stavu a může být vlivem stresu nebo jiných přidružených infekcí znovu reaktivován. Vakcína proti EHV1 existuje, její účinnost však nebyla zcela prokázána. Pro zabránění šíření infekce je nutné implementovat přísná hygienická a karanténní opatření v postiženém stádu.       kliknutím detail zavřete
  • + Equine herpesvirus type 2 (EHV-2)
    Koňský herpesvirus, typ 2 (Equine herpes virus, type 2; EHV2) je DNA virus, způsobující infekty horních a dolních dýchacích cest – rhinitidy, pneumonitidy. Rovněž byly popsány infekce rohovky. Hygienická opatření jsou nutná pro zabránění šíření infekce ve stádu.       kliknutím detail zavřete
  • + Equine herpesvirus type 3 (EHV-3)
    Koňský herpesvirus, typ 3 (Equine herpes virus, type 3; EHV3) je DNA virus, způsobující u koní koitální exantém. Jedná se o herpetické pustulky, které se vysévají několik málo dní po infekci. Pustulky lze nalézt i na pyscích a v dutině ústní. Přenos EHV3 je sexuální, rovněž olizováním lézí navzájem. Podezírá se i létavý hmyz, který může přenášet infikovaný výtok z postižených pohlavních orgánů. Po prodělané infekci lze v genitální oblasti u zvířat nalézt depigmentované skvrny. Protiepidemická opatření jsou důležitá pro bránění šíření infekce ve stádu.       kliknutím detail zavřete
  • + Equine herpesvirus type 4 (EHV-4)
    Koňský herpesvirus, typ 4 (Equine herpes virus, type 4; EHV4) je DNA virus. Je obávaným původcem rhinitid a pneumonitid u hříbat. Jako jiné herpesviry, po prodělané infekci nastává latentní stádium, ze kterého může být virus za vhodných okolností opět reaktivován. Prevencí onemocnění je vakcinace, která onemocnění nezabrání, ale snižuje závažnost klinických příznaků a možných sekundárních komplikací.       kliknutím detail zavřete
  • + Equine herpesvirus type 5 (EHV-5)
    Koňský herpesvirus, typ 5 (Equine herpes virus, type 5; EHV5) je DNA virus. Způsobuje chronické plicní onemocnění, nazývané chronická multinodulární plicní fibróza. Onemocnění vede k poruchám dechových funkcí a výměny plynů v plicích. Onemocnění není léčitelné.       kliknutím detail zavřete
  • + Equine Influenza virus type A
    Koňská influenza, typ A (Equine influenza virus, type A; EIV-A) je RNA virus mimořádně virulentní pro koně. Uvádí se 100% účinnost přenosu infekce. Po krátké inkubační době (1-2 dny) dochází k vývoji vysoké horečky, zchvácenosti, únavě, apatii. Komplikací je pneumonitida, která se může vyvinout při prostupu viru do dolních cest dýchacích. Kašel je suchý, štěkavý. V případě bakteriální superinfekce dochází k dalšímu zhoršení plicních funkcí, je nutná antibiotická terapie. Onemocnění probíhá prudce, zvířata se však většinou do 2-3 týdnů uzdraví. Vakcína proti influenze nemusí mít dostatečnou účinnost, jelikož chřipkový virus se vyznačuje vysokou mírou promutovávání svého genomu (antigenní drift, antigenní shift). Prevencí šíření onemocnění je přísná hygiena a karanténní opatření.       kliknutím detail zavřete
 Opice
  •    Hepatitis A virus
  •    Hepatitis B virus
  •    Macacine herpesvirus type 1
  •    Saimirine herpesvirus type 1
  •    Simian immunodeficiency virus (SIV)
  •    VZV
 Ovce
  •    Maedi-Visna virus
  •    Ovine herpesvirus_typ 2
 Pes
  •    Canine adenovirus type 1 (CAV-1)
  • + Canine adenovirus type 2 (CAV-2)
    Psí adenovirus, typ 2 (Canine adenovirus, type 2; CAV-2) je DNA virus blízce příbuzný viru hepatitidy, jejíž původcem je CAV-1. CAV-2 způsobuje akutní respirační infekci psů, známou pod názvem „psincový kašel“. Onemocnění je vysoce nakažlivé, mezi vnímavými zvířaty se přenáší kapénkovou infekcí nebo kontaktem s močí a stolicí postižených zvířat. Onemocnění se projevuje suchým drásavým kašlem, končícím expektorací nehojného množství zpěněného sputa. Léčba je pouze symptomatická a karanténní. Jedinou účinnou prevencí je očkování.       kliknutím detail zavřete
  • + Canine Distemper Virus (CDV)
    Psinka (Canine distemper virus, CDV) je onemocnění psů a mnoha divoce žijících zvířat. Původcem je RNA virus patřící do čeledi Paramyxoviridae (stejně jako lidské spalničky). Infekce je přenášena vzdušnou i fekálně – orální cestou. Po vniknutí viru do horních cest dýchacích dochází k jeho pomnožení v lymfatické tkáni bronchů a průniku do krevního oběhu. Virus infikuje všechny tkáně těla, nejintenzivněji se však infekce projeví v dýchacích orgánech, gastrointestinálním traktu a centrálním nervovém systému. U postiženého zvířete dochází k intenzivnímu výtoku z nosu a očí, pneumonii, namáhavému dýchání a dušnosti, zvracení, průjmům, celkové tělesné alteraci, fotofobii, křečím, parézám a dalším neurologickým příznakům (ataxie, opakované kroutivé pohyby, křeče žvýkacích svalů, alterace vědomí, podrážděnost). U štěňat je smrtnost onemocnění až 80%, u dospělých psů méně než 50%. Jedinou účinnou prevencí je plné očkovací schéma, které začínají štěňata ve věku 6-8 týdnů. Očkovací schéma má několik etap, jejich nedodržení neumožňuje dostatečnou imunitní ochranu zvířete. V případe výskytu onemocnění psinkou je nutné zavést přísná karanténní opatření a izolovat postižené zvíře na několik týdnů, vzhledem k tomu, že vylučování viru může pokračovat i měsíc po prodělaném onemocnění. Prodělané onemocnění se však bohužel častokrát vyznačuje závažnými post-infekčními projevy. Z těch nejtěžších zmíníme epilepsie typu grand mal, přetrvávající křeče svalů a celkové strádání vyčerpáním. Z těchto důvodů bývá trápení zvířete ukončeno euthanasií.       kliknutím detail zavřete
  • + Canine herpesvirus type 1 (CHV-1)
    Psí herpesvirus, typ 1 (Canine herpesvirus, type 1; CHV-1) je DNA virus, kterým je dospělá populace psů významně promořena. U dospělých psů je latentní infekce bezpříznaková. Infekce se šíří kontaktem, očicháváním, olizováním a sexuálními aktivitami. U dospělých psů se aktivní infekce dle lokalizace projevuje jako genitální dyskomfort, potrácení nebo výtok z očí a nosu, kašel. Dramatická situace může nastat u štěňat, která se nakazí od matky v průběhu porodu v porodních cestách nebo sekrety z očí a ústní dutiny. V průběhu několika hodin dochází k celkové alteraci štěňat, neutichajícímu pláči, ochablosti, ztrátě sacího reflexu, hemoragiemi do sliznic, kůže a vnitřních orgánů, průjmům s neobvykle zbarvenou stolicí (dozelena). Štěně nebo celý vrh hyne do 24 hodin. Prevencí je karanténa březí feny před porodem a do tří týdnů po porodu, která je založená především na zabránění kontaktu feny s jinými psy a možnosti přenosu CHV v tomto fragilním období. Vakcinace není stoprocentně účinná, onemocnění nezabrání, zmírní však příznaky, pokud se infekce rozvine. Onemocnění CHV není přenosné na člověka.       kliknutím detail zavřete
  • + Canine Influenza virus type A
    Psí influenza, typ A (Canine influenzavirus, typ A; CIV-A) je RNA virus, způsobující sezónní onemocnění dýchacích cest (jaro a podzim) u vnímavých jedinců. Virus chřipky je mimořádně nakažlivý. Přenáší se kontaktem a kapénkovou infekcí. Virus má afinitu k buňkám epitelu dýchacích cest, do kterých invaduje a po intracelulárním pomnožení je opouští. Při cestě z buňky získává svůj obal, a to tak, že z buněčné membrány svůj obal v průběhu pučení utrhává, což napadená buňka v konečném důsledku nepřežije. Onemocnění se vyznačuje krátkou inkubační dobou (1-3 dny), prudkým nástupem příznaků – horečky, celkové zchvácenosti. Pokud infekce postoupí do dolních cest dýchacích, vyvolává závažné virové pneumonitidy častokrát komplikované sekundární bakteriální pneumonií. Léčba je symptomatická, antibiotická v případě kašle a karanténní. Očkování proti chřipce pro psy není dostupné.       kliknutím detail zavřete
  • + Canine Parainfluenza virus type 3 (CPIV-3)
    Psí parainfluenza, typ 3 (Canine parainfluenzavirus, type 3, CPIV-3) je RNA virus, způsobující podobné příznaky jako influenza. Jedná se však o geneticky nepříbuzné viry. Infekce CPIV-3 je přenášena vzdušnou cestou aerosolem mezi vnímavými zvířaty, kontagiozita viru je mimořádně vysoká. Onemocnění se projevuje výtokem z nosu a očí, suchým i produktivním kašlem („psincový kašel“), teplotou, někdy alterací celkového stavu. Pro prevenci onemocnění jsou důležitá karanténní opatření (virus je vylučován 14 dnů po odeznění příznaků) a očkování. Léčba je symptomatická.       kliknutím detail zavřete
  • + Canine parvovirus type 2 (CPV-2)
    Psí parvovirus, typ 2 (CPV-2) je DNA virus, který je poměrně odolný vlivům vnějšího prostředí. Pes je obvykle infikován kontaktem s nemocným zvířetem, jeho trusem či jinými výměšky. V místě vstupu (většinou dutina ústní) se virus pomnoží v lymfatické tkáni, odkud se dostává do krve a je disseminován do orgánů celého těla. Virus má afinitu k rychle se množícím buňkám, proto preferenčně napadá buňky tenkého střeva (jejunum a ileum) a buňky kostní dřeně. Virus má výrazně cytotoxický efekt a napadené buňky rychle hynou. Devastace střevního epitelu se projeví úpornými vodnatými průjmy, kterým předchází časté zvracení pěnovité směsi slin, žluče, žaludečních šťáv, někdy s příměsí krve. Zvracení i průjem jsou velmi intenzivní a ohrožují postižené zvíře masivní dehydratací, rozvratem acidobazické rovnováhy a minerální dysbalancí. Těžce postižené střevo neplní již bariérovou úlohu a střevní bakterie mohou volně prostupovat do krevního oběhu, což hrozí sepsí. Ta se projeví dalším zhoršením stavu a horečkami u zvířete, které předtím teploty nemělo. Léčba je symptomatická, zaměřená na parenterální náhradu tekutin a minerálů a antibiotickou terapii jako prevenci nebo léčbu septického stavu. Účinným preventivním opatřením je pravidelné očkování, které obzvláště nesmí být zanedbáno u březích fen a fen před krytím. Štěňata jsou chráněna po dobu kojení kolostrálními protilátkami matky, po odstavení jsou vystavena riziku onemocnění. Proto je nutné štěňata očkovat již ve věku 6-9 týdnů a do vývoje jejich vlastní imunitní odpovědi důsledně dbát na karanténní opatření – nestýkat se s neznámými psy a pečlivě dodržovat hygienu kotce. Problémem totiž může být tzv. serologické okno, kdy mají štěňata v séru ještě protilátky od matky, které však brání vývoji jejich vlastní protilátkové odpovědi po očkování parvovirovou vakcínou. Po odstavení hladina mateřských protilátek v séru štěňat prudce klesá a štěňata nejsou proti infekci chráněna až do doby vytvoření vlastních protilátek. V současné době, díky očkování, se již nevyskytují parvovirové myokarditidy, které měly vysokou smrtnost.       kliknutím detail zavřete
  • + Canine Respiratory Coronavirus (CRCoV)
    Psí respirační coronavirus (Canine respiratory coronavirus, CRCoV) je RNA virus, způsobující u psů onemocnění podobné silnému nachlazení, s výtokem z nosu, očí a alterací celkového stavu. Je podobný lidským respiračním koronavirům, které způsobuje naprostou většinu sezónních nachlazení. Léčba je symptomatická, onemocnění do několika dnů samovolně odezní. U oslabených jedinců a štěňat může být průběh vzácně komplikován koronavirovou pneumonitidou. Léčba je opět symptomatická. Pro zabránění šíření infekce se doporučují karanténní opatření.       kliknutím detail zavřete
 Plazi
  •    Agamid adenovirus
  •    Ferlavirus (Paramyxovirus)
  •    Python nidovirus
  •    Reptarena virus
  •    Sunshine virus
  •    Turtle herpesvirus
  •    Turtle iridovirus
 Prase
  • + Porcine circovirus
    Prasečí circovirus, typ 2 (Porcine circovirus, type 2, PCV-2) je DNA virus, plošně rozšířený v mnoha zemích. Způsobuje multisystémové chřadnutí selat (Postweaning multisystemic wasting syndrome). Vakcína ani terapie nejsou dostupné. Primárním cílem kontroly onemocnění jsou protiepidemická opatření, dostatečná hygiena provozů a správná chovatelská praxe.       kliknutím detail zavřete
 Ptáci
  •    Avian adenovirus
  •    Avian Bornavirus type 1,2,4 (ABV-1,2,4)
  •    Avian Bornavirus type 1.2.3.4.5 (ABV-1.2.3.4.5)
  •    Avian bornavirus, type 3 (ABV-3)
  •    Avian Bornavirus, type 5 (ABV-5)
  •    Avian encephalomyelitis virus (Tremovirus A)
  •    Avian leukosis virus (ALV)
  •    Avian orthoreovirus
  • + Avian polyomavirus (APV)
    Ptačí polyomavirus (Avian polyoma virus; APV) je DNA virus, způsobující smrtelné onemocnění mladých ptáčat, nejčastěji papouškovitých ptáků, ale i jiných druhů. Typicky, z plného zdraví dojde k nápadné letargii, stáze potravy ve voleti, podkožním hemoragiím, kožním a slizničním petechiím a selhání vnitřních orgánů. Virus se přenáší kontaktem s napadeným zvířetem, trusem, sekrety a kožními šupinkami. Léčba neexistuje, účinným preventivním opatřením je očkování. Samozřejmostí je maximální hygiena líhní ptáčat a jejich sídel, v případě dovozu nových ptáčat karanténní opatření po dobu alespoň 14 dní.       kliknutím detail zavřete
  •    Avian Poxvirus
  • + Beak and feather disease virus (BFDV)
    Ptačí circovirus (Beak and Feather Disease Virus; BFDV) je DNA virus způsobující infekční onemocnění papouškovitých ptáků, ale i řady ptáků domácích a volně žijících. Onemocnění může začít z plného zdraví, nebo pozvolně. Hlavním projevem jsou abnormality jednotlivých anatomických součástí peří a chmýří, ztráta pigmentu a těžká imunosuprese se sekundárními infekčními komplikacemi. Prevencí je vysoký standard hygieny v chovných stanicích a voliérách, eliminace prachu. Nemocným zvířatům bohužel nelze pomoct a musí být euthanasována.       kliknutím detail zavřete
  •    Canary Circovirus (CaCV)
  •    Canary Polyomavirus (CaPyV)
  •    Chicken Infectious Anemia Virus (CIAV)
  •    Chicken Parvovirus
  •    Duck Hepatitis A Virus. Gallivirus
  •    Finch circovirus
  •    Finch polyomavirus
  •    Flavivirus Tismice
  •    Gallid Herpesvirus type 1 (Avian infectious laryngotracheitis virus)
  •    Gallid herpesvirus, type 2 (Marek´s disease)
  •    Infectious Bursal Disease Virus (IBDV)
  •    Pacheco´s Disease virus (Psittacine herpesvirus, type 1)
  •    Parrot Coronavirus
  •    Pigeon Circovirus (PiCV)
  •    Pigeon Herpesvirus (PiHV)
  •    Psittacine adenovirus (PsADV)
  •    Psittacine herpesvirus, type 2
  •    Psittacine herpesvirus, type 3
  •    Psittacine Paramyxovirus 1-12 / Newcastle Disease Virus (NDV)
  •    Starling Circovirus (StCV)
  •    Usutu Virus
  •    West Nile Virus (WNV-1, WNV-2)
  •    West Nile Virus -1 (WNV-1)
  •    West Nile Virus -2 (WNV-2)
 Hlodavec
  •    Hamster polyomavirus (HAP)
  •    Lymphocytic choriomeningitis virus (LCMV)
  •    Sendai virus
 Ryby
  •    Carp edema virus (CEV)
  •    Grass Carp Reovirus (GCRV)
  •    Infectious haematopoietic necrosis virus (IHNV)
  •    Infectious pancreatic necrosis virus (IPNV)
  •    Infectious salmon anemia virus (ISAV)
  •    Koi herpesvirus (KHV)
  •    Piscine myocarditis virus
  •    Piscine reovirus
  •    Spring viremia of carp virus (SVCV)
  •    Viral Haemorrhagic Septicaemia Virus (VHSV)
 Skot
  • + Bovine herpesvirus, type 1 (BHV-1)
    Bovinní herpesvirus, typ 1 (Bovine herpes virus, type 1; BHV-1) je DNA virus, způsobující akutní infekce dýchacího traktu (akutní rhinotracheitida) a infekce urogenitálního traktu (infekční pustulární vulvovaginitida, infekční balanopostitida, opakované potrácení). Infekce se přenáší přímým kontaktem sliznic (olizováním nebo sexuálním kontaktem). Po prodělaném onemocnění dochází k latentní fázi infekce, která je zcela bezpříznaková. Onemocnění se může pod vlivem stresových okolností nebo přidružené infekce reaktivovat, s opětovným výsevem puchýřků nebo infekcí dýchacích cest. Vakcinační látka je dostupná, však pouze snižuje intenzitu klinických příznaků, pokud se onemocnění vyvine. Opět jsou důležitá protiepidemická a karanténní opatření pro zabránění infekce hlavně mláďat.       kliknutím detail zavřete
  • + Bovine Parainfluenza virus type 3 (BPIV-3)
    Bovinní parainfluenza, typ 3 (Bovine Parainfluenza Virus, type 3; BPIV) je RNA virus, způsobující sezónní infekce horních a dolních dýchacích cest. Cesta přenosu je výlučně kapénkovou infekcí. Samotný virus BPIV není natolik nebezpečný, situace se však významně zhoršuje, pokud dojde k současné koinfekci jiným respiračním virem (například BRSV, Bovinní respirační synciciální virus) nebo k sekundární bakteriální bronchopneumonii. Infekce BPIV postihují většinou mláďata, která ještě nemají vyvinutou imunitní odpověď. Ta sice věkem opět klesá, takže reinfekce jsou možné, ale onemocnění má lehký průběh – připomíná běžnou rhinitidu.       kliknutím detail zavřete
  •    Bovine parvovirus type-2
  • + Bovine Respiratory syncytial virus (BRSV)
    Bovinní respirační syncytiální virus (Bovine respiratory syncytial virus, BRSV) patří do skupiny respiračních RNA virů. Způsobuje sezónní epidemie, projevující se závažněji, než infekce BPIV). Ohroženou skupinou jsou mláďata. Onemocnění se projevuje zánětem horních a dolních cest dýchacích, kašlem. Klinický stav může být komplikován sekundární bakteriální nebo mykoplasmovou infekcí nebo současnou koinfekcí dalším respiračním virem (BPIV, Herpes virus). Léčebně se využívají antibiotika pro potlačení sekundárních pneumonií. Preventivním opatřením je dostatečná hygiena ustájení a správná chovatelská praxe při zimování stád.       kliknutím detail zavřete
 Pro všechny druhy
  •    Influenza A
  • + Tick-borne encephalitis virus (TBEV)
    Virus klíšťové encefalitidy (Tick-borne encephalitis virus; TBEV) je RNA virus, který se v přírodě vyskytuje s určitou přírodní ohniskovostí. Přenašečem viru je v našich zeměpisných šířkách klíště Ixodes ricinus, parazitující na lesních hlodavcích, liškách, ptácích a veverkách. Klíště získá virus sáním krve nemocného zvířete, přičemž se virus dále pomnoží ve jeho slinných žlázách. Po přisátí na cílové zvíře nebo člověka vpraví infikované klíště do ranky infekční dávku viru. Toto může mít několikeré následky: v případě nízké infekční dávky a dobré imunokompetence postiženého dochází po inkubační době 1-2 týdny k vývoji nespecifických příznaků připomínajících chřipku – horečky, bolesti svalů, zchvácenost. Po několika dnech projevy ustoupí a nemocný se může zcela uzdravit. V případě, že infekční dávka viru prolomila imunitní bariéry postiženého, přechází první stádium ve druhé, které se projevuje horečkami, úpornými bolestmi hlavy, světloplachostí, křečemi a zmateností. Toto druhé stádium je způsobeno šířením viru v centrálním nervovém systému a virem způsobenou meningoencefalitidou. Léčba je pouze symptomatická a podpůrná. Lehčí průběh bývá u dětí a mladistvých. Po prodělaném onemocnění zůstává velmi dobrá imunita. U člověka existuje možnost aktivní imunizace očkováním, které je doporučováno především pro osoby pohybující se v rizikovém prostředí (práce v lese, myslivci, práce se zvířaty). V jiných zemích (Rusko, Indie, Malajsie, Thajsko, Velká Británie, Kanada atd) se vyskytují varianty klíšťové encefalitidy, s různou intenzitou příznaků a různou nebezpečností (Virus ruské jaro-letní encefalitidy, Virus omské hemoragické horečky, Indický virus kyasanurské lesní nemoci, Malajský virus Langat, Kanadský virus Powassan, Louping ill). Řada těchto endemických nemocí má vysokou smrtnost anebo po prodělaném onemocnění zanechává závažné neurologické následky. Ve všech případech je nemoc přenášena klíšťaty, kterých bylo popsáno několik druhů - Dermacentor pictus, Dermacentor marginatus, Ixodes persulcatus nebo Haemaphysalis spinigera. V našich zeměpisných šířkách se tyto druhy klíšťat nevyskytují, nelze však, vzhledem k cestování, vyloučit ani možnost importu daných nákaz.       kliknutím detail zavřete
  •    Zika virus
  •    panFlavivirus assay
Kvantitativní molekulární detekce bakterií
-
  •    Acinetobacter baumannii
  •    Aeromonas salmonicida
  • + Anaplasma spp.
    Anaplasma je intracelulární bakterie, způsobující anaplazmózu. Onemocnění se vyskytuje v severní Americe a Kanadě, nelze však vyloučit ani cestovatelský import. Anaplasma phagocytophilum způsobuje onemocnění psů, projevující se horečkou, letargií, častokrát krvácením z nosu. Anaplasma platys je parazitem krevních destiček a způsobuje jejich insuficienci s následným krvácením do sliznic, kůže i tělních dutin. Onemocnění je přenášeno klíšťaty. Onemocnět může řada druhů zvířat i člověk. Léčbou je vysokodávkovaný doxycyklin.       kliknutím detail zavřete
  •    Atopobium vaginae
  • + Bacillus anthracis
    Bacillus anthracis vyvolává antrax u zvířat a při náhodném přenosu i u člověka. Po zavedení očkování byl jeho výskyt výrazně omezen. Klinická forma onemocnění je určována vstupní branou infekce. Při průniku bakterií kůží vzniká nápadná hemoragická nekróza s puchýřky a edémem (pustula maligna – uhlák). Při vdechnutí spor se rozvíjí aspirační forma s postižením plic a mediastina. Při požití potravy kontaminované Bacillus anthracis může vzniknout gastrointestinální forma se střevní hemoragií a průjmy. Všechny formy mohou být komplikovány sepsí. Účinkem antraxového toxinu dochází ke kardiopulmonálnímu selhání a smrti. V terapii se využívá megadávek penicilinu, příp. tetracyklin, chloramfenikol nebo erytromycin, v kombinaci s podáním anianthraxového séra.       kliknutím detail zavřete
  • + Bartonella spp.
    Bartonella spp. je fakultativně intracelulární parazit červených krvinek, který je přenášen drobnými členovci (klíšťata, blechy) nebo savým létajícím hmyzem (komáři). Bartonella zahrnuje několik medicínsky významných druhů. Bartonella henselae, způsobující „Nemoc kočičího škrábnutí“ je zoonóza, která může být velmi nebezpečná pro jedince s těžkou poruchou imunity. Bartonella quintana a Bartonella bacilliformis způsobují celou řadu klinických onemocnění – od nespecifických příznaků (bolesti svalů, kloubů, horečky, systémové zánětlivé projevy) až po závažné horečnaté stavy spojené s hemolytickou anémií. Léčebně se využívá antibiotik tetracyklinové řady nebo chloramfenikol.       kliknutím detail zavřete
  •    Bordetella bronchiseptica
  •    Bordetella pertussis
  • + Borrelia burgdorferi sensu lato
    Borrelia burgdorferi patří mezi čile pohyblivé spirochety. Borrelia burgdorferi způsobuje nemoc označovanou dle místa svého objevení v Lyme, Connecticut, jako Lymská borelióza. Lymská borelióza je onemocnění zvířat i lidí. Nejčastěji je způsobena sáním krve infikovaným klíštětem. Klíště se nakazí parazitováním na nemocném hlodavci. Po přisátí infikovaného klíštěte se ze zažívacího traktu klíštěte uvolňují do krevního oběhu oběti borrelie, které se krví dostávají do mozkomíšního moku, všech orgánů těla a do kloubní tekutiny. U infekce borrelií se rozlišují 3 stádia. První, které nastává několik dnů po kousnutí klíštětem, je charakterizováno mapovitými začervenalými migrujícími skvrnami na kůži, tzv. erythema migrans. V tomto období se rovněž mohou objevit bolesti hlavy, teploty, bolesti svalů a kloubů. Toto stádium, pokud je zachyceno včas, je úspěšně vyléčitelné dlouhodobou (3-4 týdny) terapií penicilinem, amoxicilinem s kyselinou klavulanovou nebo doxycyklinem. Druhé stádium je charakterizované orgánovým postižením, meningoencefalitidou, kloubním postižením. Léčebně se podává cefotaxim nebo benzyl-penicilin, léčebný úspěch však není zaručen. Onemocnění přechází do třetího stádia, které se vyznačuje chronicitou a imunitními změnami na kůži (acrodermatitis chronica atrophicans), poškozením nervového systému a imunitním poškozením kloubů. Onemocnění je vzácně smrtelné. U zvířat existuje účinná prevence ve formě očkování; u lidí není očkovací látka dostupná. V období zvýšeného výskytu klíšťat je proto doporučováno používat repelenty a vhodný oděv. V případě zjištění přisátého klíštěte lze nechat klíště vyšetřit v laboratoři na přítomnost závažných klíšťaty přenášených infekcí.       kliknutím detail zavřete
  • + Brucella spp.
    Brucella je typicky zvířecí a lidský parazit, který se vyznačuje vysokou invazivitou, obzvláště do lymfatického systému, sleziny, pohlavních orgánů, střevního a dýchacího traktu. Brucelóza je primárně zvířecím onemocněním, však při výkonu povolání či jiné manipulaci s nemocným zvířetem může být snadno přenesena na člověka. Patří proto mezi anthropozoonózy. U člověka se vyskytuje několik forem i) sporadická brucelóza, typ febris undulans Bang (původcem je Brucella abortus) a typ febris undulans Traum (původcem je Brucella suis) a ii) endemická brucelóza lidí (maltská horečka), typ febris undulans Bruce (původcem je Brucella melitensis). Brucella melitensis je patogenní pro kozy, ovce, hovězí dobytek a člověka; Brucella abortus je patogenní pro člověka i hovězí dobytek (způsobuje potraty). Brucella suis je patogenní pro vepře. Je rovněž přenosná na člověka. Brucella ovis je patogenní pro ovce, způsobuje potraty a záněty pohlavních orgánů. Brucella canis je patogenní pro psa, způsobuje potraty a záněty urogenitálního ústrojí. Podle lokalizace onemocnění mluvíme o formě hepatolienální, kardiální apod. Nedostatečná léčba vede k významné chronicitě onemocnění a k závažným komplikacím – osteomyelitida, meningoencefalitida, záněty urogenitálního traktu. V terapii brucelózy se uplatňují antibiotika tetracyklinové řady podávaná ve vysokých dávkách, někdy v kombinaci se streptomycinem nebo trimetoprim-sulfametoxazolem. Očkováním se podařilo brucelózu na našem území eradikovat, riziko však přestavuje cestování a importovaná zvířata.       kliknutím detail zavřete
  • + Burkholderia pseudomallei
    Burkholderia pseudomallei je vyvolavatelem závažného onemocnění lidí i zvířat, nazývaného melioidóza. Smrtnost u neléčeného onemocnění dosahuje 95%. Burkholderia pseudomallei je endemickým agens tropických oblastí, odkud může být infekce do našich zeměpisných šířek importována (cestovatelé, import zvířat). Burkholderia má široký okruh přirozených hostitelů – nákazou může onemocnět kůň, vepř, ovce, koza, kočka, pes. Člověk se většinou infikuje drobným poraněním, přes které burkholderia invaduje, nebo inhalací či požitím. Onemocnění se může projevit jako sepse s perakutním průběhem, pneumonie nebo chronický lokalizovaný hnisavý proces. Terapie onemocnění se provádí sulfonamidy, tetracyklinem, chloramfenikolem nebo kanamycinem.       kliknutím detail zavřete
  •    Burkholderia spp.
  • + Campylobacter spp.
    Campylobacter se běžně vyskytuje v přírodě, přičemž většina druhů je adaptována na střevní trakt teplokrevných živočichů. Campylobacter vyvolává střevní infekce u lidí a aborty u domácích zvířat. Campylobacter jejuni a Campylobacter coli jsou původci alimentárních nákaz, kdy se nemocný nakazí požitím nedostatečně tepelně upraveného masa (nejčastěji kuřecího nebo vepřového). Infekce je provázena bolestí břicha, horečkou, průjmem (častokrát krvavým). Onemocnění trvá 5-7 dní a může ustoupit i bez terapie. V případě závažně probíhajících infekcí lze terapeuticky podat makrolidy, tetracykliny, chloramfenikol a aminoglykosidy. Prevencí infekcí Campylobakterem je náležitá hygiena stravování a dostatečná tepelná úprava pokrmů.       kliknutím detail zavřete
  • + Candidatus Neoehrlichia mikurensis
    Ehrlichia je intracelulární parazitická bakterie, která po vstupu do buňky vytvoří tzv. elementární tělísko, ve kterém se ehrlichie začne množit. Přechodem přes stádium iniciálního tělíska dochází k vytvoření tzv. moruly, obsahující velké množství pomnožených ehrlichií. Morula je následně vypuzena z infikované buňky a nový cyklus infekce může začít. Ehrlichia způsobuje infekce zvířat (Ehrlichia canis) nebo lidí (Ehrlichia chaffensis). Nově objevenou bakterií z této skupiny je Candidatus Neoehrlichia Mikurensis, která se vyskytuje kosmopolitně. Ehrlichióza je přenášena sáním krve infikovaným klíštětem. Onemocnění je charakterizováno vysokou horečkou, malátností, bolestí hlavy a svalů, leukopénií a trombocytopénií a kožním exantémem. Lékem volby je vysokodávkovaný doxycyklin.       kliknutím detail zavřete
  • + Chlamydia spp.
    Chlamydia je intracelulární parazit, který ke svému životu využívá energetického metabolismu napadené buňky. Chlamydie (jako infekční tzv. elementární tělísko) po adhezi proniká do cytoplasmy buňky, kde se pomnoží za tvorby tzv. retikulárního tělíska. Retikulární tělísko se opět dělí a dává vzniknout dalším elementárním tělískům, které infikovanou buňku zcela vyplní. Poté napadená buňka praská, elementární tělíska jsou uvolněna a původní napadená buňka ve většině případů hyne. Uvolněná elementární tělíska jsou infekční a mohou infikovat další cílové buňky. Chlamydií rozeznáváme řadu druhů (mnohé byly popsány teprve na základě DNA sekvence). Chlamydie jsou původci lidských i zvířecích onemocnění. U lidí způsobuje Chlamydia trachomatis (specifické sérotypy, endemické v tropických oblastech) pohlavně přenosnou nemoc lymphogranuloma venereum nebo mimořádně závažné oční onemocnění trachom. V našich zeměpisných šířkách se Chlamydia trachomatis uplatňuje jako původce chronických urogenitálních infekcí, které často vedou k neplodnosti nebo řade klinických komplikací (parainfekční záněty kloubů, spojivky, myokardu). Další chlamydií, která se uplatňuje v našich podmínkách je Chlamydia pneumoniae, způsobující převážně u dospělé populace atypické pneumonie, bronchitidy a sinusitidy. Nepříjemnost chlamydiových infekcí je v tom, že nelze zabránit další infekci – protilátková odpověď po prodělaném onemocnění je nízká nebo žádná. U zvířat (ale rovněž jako zoonózy u lidí) se uplatňuje Chlamydia psittaci, původce psitakózy ptáků (papoušci) nebo lidí. Onemocnění je přenášeno infikovaným trusem ptáků, kde Chlamydia psittaci může v infekční podobě přežívat poměrně dlouhou dobu. Psitakóza se projevuje atypickou pneumonií, horečkami, bolestí hlavy, kloubů, někdy průjmem. Chlamydia (Chlamydophila) felis je typickým patogenem koček, způsobujícím konjunktivitidu s výrazným očním výtokem. Onemocnění často přechází do chronicity. Kromě konjunktivitidy může Chlamydia felis způsobovat infekce urogenitálního a gastrointestinálního traktu, rovněž může způsobovat poruchy plodnosti chovných zvířat. Léčba infekce chlamydiemi může být svízelná. Jednak proto, že jsou infekce způsobené chlamydiemi častokrát nedostatečně klinicky rozeznány a tím mají tendenci ke chronicitě, jednak proto, že antibiotická léčba musí být dlouhodobá, přičemž ani tak nemusí být účinná. V léčbě se používají tetracyklinová, makrolidová a azalidová antibiotika. U koček je možná částečná prevence v podobě očkování.       kliknutím detail zavřete
  •    Citrobacter spp.
  • + Clostridium spp.
    Clostridium je kosmopolitně se vyskytující bakterie – lze ji najít ve vodě, bahně řek a rybníků, v mořské vodě, spory v půdě či na vegetaci. Clostridií bylo popsáno mnoho druhů, pro člověka a zvířata je však patogenních pouze několik z nich. Vzhledem k tomu, že Clostridium je bakterie velmi citlivá na přítomnost kyslíku, jsou onemocnění, vyvolávaná Clostridiemi vázaná na prostředí s nízkým parciálním tlakem kyslíku (střevo, vagina, špatně prokrvené a nekrotické tkáně apod.). Clostridia produkují celou řadu toxinů, které významně přispívají ke klinickým projevům onemocnění, případně jsou natolik toxická, že mohou mít pro nemocného fatální následky. Všechny druhy klostridií jsou rezistentní na aminoglykosidy, citlivost je však dobrá na penicilinová antibiotika nebo clindamycin. Clostridia obecně vyvolávají tři druhy onemocnění: neurotoxikace (původcem je Clostridium tetani a Clostridium botulinum), nekrotizující toxoinfekce měkkých tkání a vnitrobřišních orgánů obsahujících svalovinu (původcem jsou histotoxická Clostridia – Clostridium perfringens, Clostridium novyi, Clostridium difficile, Clostridium sordellii, Clostridium histolyticum) a chorobné procesy ve střevě (nekrotizující enterokolitida, pseudomembranózní enterokolitida a průjmy; původcem je Clostridium difficile, Clostridium perfringens). Klostridiové infekce jsou jednak exogenního původu, kdy při úrazech v přírodě nebo při střelném poranění se bakterie nebo jejich spory dostávají do rány, nebo jsou tzv. alimentárního původu, kdy pozřením kontaminované potravy dochází k prudkému rozvoji toxických enteritid nebo kolitid. V případě endogenních infekcí je zdrojem střevo nebo vagina, kde v anaerobním prostředí dochází k masivnímu pomnožení toxigenních Clostridií a k prudkým projevům onemocnění, často končícím letálně. V dalším textu budou přiblížena jednotlivá patogenní Clostridia a projevy nemocí jimi způsobených. Clostridium botulinum je striktně anaerobní bakterie, která se dovede pomnožit v nedostatečně tepelně upravených pokrmech anebo v potravinách, které po tepelné přípravě pomalu chladly. Clostridium botulinum produkuje neurotoxin (botulotoxin), který, pokud se dostane do krevního oběhu a centrálního nervového systému, způsobuje chabou obrnu svalů, projevující se dvojitým viděním, poruchou polykání, slinění a konečně obrnou dýchacích svalů. Jedinou možností záchrany je včasná diagnostika, okamžité podání antibotulinového séra a intenzivní podpůrná léčba, často na oddělení JIP. Clostridium tetani je původcem tetanu, kterého klinické příznaky jsou opět převážně způsobeny produkovaným neurotoxinem (tetanotoxin). Onemocnění vzniká proniknutím bakterií nebo spor Clostridium tetani do kontaminované rány (z prachu, půdy, trusu koní, střelným nebo bodným poraněním). Uvolnění toxinu do krve a centrálního nervového systému vede k tonicko-klonických křečím (nejdříve v obličeji – trismus), potom ke křečím zádového svalstva (opistotonus). Onemocnění je většinou smrtelné, jedinou možností léčby je okamžité podání antitetanického séra a intenzivní podpůrná terapie. Proti tetanu existuje očkování, které zanechává dobrou imunitu na desítky let. Clostridium perfringens, Clostridium novyi, Clostridium histolyticum a Clostridium difficile jsou histolytická Clostridia, která způsobují myonekrózu nebo flegmóny svalů a vnitřních orgánů (plynatá sněť). Infekce se do rány dostává zraněním, většinou v přírodě. V místě nedostatečného prokrvení (nízká hladina kyslíku) se Clostridia pomnoží a vedou k rozpadu svalové tkáně nebo mezisvalových vazivových prostor, často za výrazné tvorby plynu. Léčbou je razantní chirurgická revize rány, široké otevření rány a proplach oxidačními látkami a vysokými dávkami antibiotik. V případě infekce střevní stěny nebo jiných tělesných orgánů, s prudce nastupující nekrózou a sepsí je naprosto nutná chirurgická revize s odstraněním nekrotických tkání, intenzivní antibiotická terapie a maximální podpůrná léčba pro zabránění selhání životně důležitých orgánů a šoku.       kliknutím detail zavřete
  •    Coagulase- negative staphylococci (CoNS)
  • + Ehrlichia canis
    Ehrlichia je intracelulární parazitická bakterie, která po vstupu do buňky vytvoří tzv. elementární tělísko, ve kterém se ehrlichie začne množit. Přechodem přes stádium iniciálního tělíska dochází k vytvoření tzv. moruly, obsahující velké množství pomnožených ehrlichií. Morula je následně vypuzena z infikované buňky a nový cyklus infekce může začít. Ehrlichia způsobuje infekce zvířat (Ehrlichia canis) nebo lidí (Ehrlichia chaffensis). Nově objevenou bakterií z této skupiny je Candidatus Neoehrlichia Mikurensis, která se vyskytuje kosmopolitně. Ehrlichióza je přenášena sáním krve infikovaným klíštětem. Onemocnění je charakterizováno vysokou horečkou, malátností, bolestí hlavy a svalů, leukopénií a trombocytopénií a kožním exantémem. Lékem volby je vysokodávkovaný doxycyklin.       kliknutím detail zavřete
  • + Ehrlichia chaffeensis
    Ehrlichia je intracelulární parazitická bakterie, která po vstupu do buňky vytvoří tzv. elementární tělísko, ve kterém se ehrlichie začne množit. Přechodem přes stádium iniciálního tělíska dochází k vytvoření tzv. moruly, obsahující velké množství pomnožených ehrlichií. Morula je následně vypuzena z infikované buňky a nový cyklus infekce může začít. Ehrlichia způsobuje infekce zvířat (Ehrlichia canis) nebo lidí (Ehrlichia chaffeensis). Nově objevenou bakterií z této skupiny je Candidatus Neoehrlichia Mikurensis, která se vyskytuje kosmopolitně. Ehrlichióza je přenášena sáním krve infikovaným klíštětem. Onemocnění je charakterizováno vysokou horečkou, malátností, bolestí hlavy a svalů, leukopénií a trombocytopénií a kožním exantémem. Lékem volby je vysokodávkovaný doxycyklin.       kliknutím detail zavřete
  •    Enterobacter cloacae
  •    Enterococcus faecalis
  •    Enterococcus faecium
  •    Erysipelothrix rhusiopathiae
  • + Escherichia coli
    Escherichia coli je běžným komenzálem tlustého střeva člověka a zvířat. Fekálním znečištěním se dostává do potravinového řetězce a může vést k infekcím zažívacího traktu (průjmy). Escherichia coli může způsobovat rovněž infekce močových cest, hnisavé procesy, infekce ran a septická onemocnění. V případě průjmových onemocnění se uplatňují enteropatogenní kmeny, které se označují jako EPEC (enteropatogenní Escherichia coli v užším slova smyslu), EIEC (enteroinvazivní kmeny Escherichia coli, s patogenezí onemocnění připomínající infekcí Shigellou), ETEC (enterotoxigenní kmeny Escherichia coli, způsobující průjmy cestovatelů) a EHEC (enterohemoragické kmeny Escherichia coli způsobující závažné průjmy u dětí a novorozenců). Escherichia coli je primárně citlivá na většinu antibiotik kromě benzylpenicilinu.       kliknutím detail zavřete
  •    Flavobacterium psychrophilum
  • + Francisella tularensis
    Francisella tularensis je původcem tularémie (zaječího moru). Nákaza se vyskytuje endemicky u vnímavých hlodavců. Sáním na nemocných zvířatech jsou infikováni drobní členovci (například klíšťata), kteří nákazu dále šíří a jsou současně jejím rezervoárem. Nákazu mohou rovněž udržovat i méně vnímavá zvířata, jako jsou ondatry, srny, lišky a volně žijící ptáci. Mezi vysoce vnímavé hlodavce patří myši, křečci, krysy a zajíci. Franciselly jsou vnitrobuněčnými (intracelulárními) parazity. K nákaze může dojít kousnutím klíšťaty nebo ovády, infekce může být způsobena kontaminovanou vodou či vdechnutím infikovaného prachu, rovněž může k nákaze dojít při profesionálním kontaktu s infikovaným zvířetem (při zpracování infikovaného masa). Tularémie má několik forem: Okuloglandulární forma vzniká, pokud mikrob proniká oční spojivkou; anginózní forma vzniká, pokud nákaza proniká přes tonsily. Tyfoidní forma je doprovázena krvácením a vředovitými změnami v zažívacím traktu, obvykle po pozření Francisell přítomných v kontaminované potravě. Vzhledem k vysoké virulentnosti Francisella tularensis je potřeba biologický materiál odebírat za mimořádně přísných hygienických opatření. Léčba tularémie může být účinná, pokud je onemocnění včas diagnostikováno a je okamžitě započato s antibiotickou léčbou. V řadě případů se však jedná o smrtelné onemocnění.       kliknutím detail zavřete
  •    Gardnerella vaginalis
  •    Klebsiella oxytoca
  •    Klebsiella pneumoniae
  •    Legionella spp.
  • + Leptospira spp.
    Leptospira je spirální pohyblivá bakterie, která je původcem leptospirózy zvířat a lidí. Leptospiry žijí ve vodě nebo vlhkém, bahnitém prostředí. Některé leptospiry jsou nepatogenní a žijí saprofytickým způsobem života (Leptospira biflexa, Leptospira parva). Pro zvířata i člověka je patogenní Leptospira interrogans, která zahrnuje druhy Leptospira icterohaemorrhagiae, způsobující perakutně probíhající leptospirózu, spojenou s orgánovým a slizničním krvácením, žloutenkou a selháním ledvin. U člověka je toto onemocnění nazýváno Weilovou chorobou. Leptospira grippotyphosa způsobuje u člověka blaťáckou horečku, Leptospira pomona horečku chovatelů prasat. Pro psa je vysoce patogenní Leptospira canicola. Leptospira je přenášena infikovanými hlodavci. Vnímavé zvíře nebo člověk se nakazí infikovanou močí. Po vstupu do krve jsou leptospiry rychle distribuovány do celého organismu, napadají endotel krevních cév (vede k těžkým krvácením do sliznic, kůže a orgánů), šíří se do jater, kde způsobují akutní ikterus (žloutenku) s cholestázou, dostávají se do ledvin, kde poškozují glomerulární filtrační aparát. Perakutně probíhající případy končí často fatálně (hlavním původcem Leptospira icterohaemorrhagie), kdy zvíře umírá pod obrazem jaterního a ledvinného selhání spojeného s těžkým krvácením. Méně dramatické klinické případy jsou léčitelné antibiotiky penicilinové řady a symptomaticky. U zvířat existuje možnost očkování proti leptospiróze, protilátková odpověď však není trvalá a je potřebné pravidelné přeočkování.       kliknutím detail zavřete
  • + Listeria monocytogenes
    Listeria monocytogenes je fakultativně intracelulární mikroorganismus, který se kosmopolitně vyskytuje v přírodě a je původcem závažných infekcí zvířat i lidí. Vzhledem ke své rezistenci k vysokému obsahu soli a schopnosti růst i při nízkých teplotách (lednice) Listeria často kontaminuje potraviny a krmné směsi. U zvířat je infekce způsobená kontaminovanou krmní směsí nazývaná „nemoc ze siláže“. Listeria napadá buňky výstelky tenkého střeva (enterocyty), kterými je fagocytována. V enterocytech se pomnoží a je uvolňována do krevního oběhu, kde je vychytána makrofágy. Pokud makrofágy v součinnosti s T-lymfocyty nedokáží infekci lokalizovat, dojde ke generalizaci infekce pod projevy sepse, meningoencefalitidy nebo akutní enterokolitidy. Listeriová sepse a meningoencefalitida jsou často smrtelné. Člověk se může infikovat i při neopatrné manipulaci s nemocným zvířetem nebo při zpracování infikovaného masa či jiných potravin. K terapii listeriózy je doporučovaná kombinovaná terapie ampicilinem a gentamycinem, případně kombinace sulfametoxazol/trimetoprim.       kliknutím detail zavřete
  •    Moraxella catarrhalis
  •    Morganella morganii
  • + Mycobacterium spp.
    Mycobacterium, laikovi známé jako původce tuberkulózy nebo lepry, se s rozmachem cestování opět stává regulérním medicínským problémem, na který je potřeba v klinické diferenciální diagnostice myslet. Mycobacterium tuberculosis je původcem nejčastěji plicní formy tuberkulózy, může se však vyskytnout i mimoplicní lokalizace, například v kostech, močovém měchýři, střevě nebo mozkomíšním moku (bazilární meningitida). Mycobacterium tuberculosis roste na kultivačních půdách extrémně pomalu a první odečet kultivačních půd nastává po 3 týdnech kulivace, další po 6 týdnech a poslední po 9 týdnech. Tomu odpovídá i průběh onemocnění, který progreduje pomalu. Po zavedení očkování BCG vakcínou se počet onemocnění způsobených Mycobacterium tuberculosis minimalizoval. Po ukončení povinného očkování a s importem infikovaných zvířat či osob se však infekce opět objevují. Léčba tuberkulózy probíhá 12 měsíců i déle a v léčebných schématech se využívá kombinace antituberkulotik (izoniazid, rifampicin, pyrazinamid, streptomycin a etambutol). Pro vakcinaci proti tuberkulóze se používá atenuovaného kmene Mycobacterium bovis (BCG vakcína), který má zkříženou imunitní reakci s Mycobacterium tuberculosis. Neatenuovaný, plně virulentní kmen Mycobacterium bovis je infekční pro hovězí dobytek a další zvířata. Mycobacterium leprae, původce lepry (endemická v tropických krajích, ale i v Asii a jižní Evropě) je mimořádně pomalu rostoucí mikrob. První příznaky onemocnění (depigmentovaná ložiska na kůži) se objevují až několik let po primární infekci. V dalších stádiích dochází k rozšiřování těchto ložisek a tvorbě granulomů. Pokud není lepra léčena, onemocnění pomalu progreduje až do stádia obrovských granulomů deformujících tkáně (lví obličej), infekcím granulomů a smrti. Další mykobakteria, která se mohou uplatňovat jako původci onemocnění lidí a zvířat jsou tzv. atypická mykobakteria – Mycobacterium avium a Mycobacterium intracellulare. Obě mykobakteria jsou původci tuberkulózy ptáků a u člověka způsobují atypickou tuberkulózu. Vzhledem k tomu, že jsou zcela rezistentní na dostupná antituberkulotika, je infekce Mycobacterium avium a Mycobacterium intracellulare neléčitelná a pokud nelze postiženou tkáň či orgán chirurgicky odstranit, je smrtelná. Řada mykobakterií je oportunně patogenní a jako původce infekce se uplatní pouze v případech výrazného oslabení imunitního systému hostitele. Sem patří Mycobacterium kansasii, Mycobacterium gordonae, Mycobacterium marinum, Mycobacterium fortuitum a další. Tato mykobakteria způsobují tzv. mykobakteriózy, které většinou dobře odpovídají na kombinovanou léčbu antituberkulotiky.       kliknutím detail zavřete
  • + Mycoplasma genitalium
    Mycoplasma je nejmenší doposud popsaná bakterie, která ve svém malém genomu nekóduje celou řadu životně důležitých proteinů, proto je zcela závislá na parazitickém způsobu života. Mykoplasma je adherentním parazitem, tzn. nevstupuje do buňky, ale pomocí kontaktního terčíku pevně lne k membráně napadené buňky. Na základě DNA profilů bylo popsáno velké množství mykoplasmat, ze kterých některá jsou legitimními původci nemocí lidí i zvířat. U lidí se jako původce chronických infekcí urogenitálního traktu (tzv. negonokokové uretritidy; NGU) uplatňuje Mycoplasma gentitalium a Mycoplasma hominis. Jako původe atypických pneumonií se uplatňuje Mycoplasma pneumoniae. Pro zvířata je rovněž patogenní celá řada mykoplasmat, například Mycoplasma canis, způsobující chronické uroinfekce a prostatitidy, Mycoplasma felis s projevy podobnými, navíc byla popsána jako původce respiračních infektů. Mykoplasmata jsou přenášena aerosolem (kapénkovou infekcí), pohlavním přenosem, byly popsány i případy přenosu infikovaným klíštětem. Mykoplasmová infekce je úspěšně léčitelná tetracyklinovými antibiotiky nebo erytromycinem.       kliknutím detail zavřete
  • + Mycoplasma hominis
    Mycoplasma je nejmenší doposud popsaná bakterie, která ve svém malém genomu nekóduje celou řadu životně důležitých proteinů, proto je zcela závislá na parazitickém způsobu života. Mykoplasma je adherentním parazitem, tzn. nevstupuje do buňky, ale pomocí kontaktního terčíku pevně lne k membráně napadené buňky. Na základě DNA profilů bylo popsáno velké množství mykoplasmat, ze kterých některá jsou legitimními původci nemocí lidí i zvířat. U lidí se jako původce chronických infekcí urogenitálního traktu (tzv. negonokokové uretritidy; NGU) uplatňuje Mycoplasma gentitalium a Mycoplasma hominis. Jako původe atypických pneumonií se uplatňuje Mycoplasma pneumoniae. Pro zvířata je rovněž patogenní celá řada mykoplasmat, například Mycoplasma canis, způsobující chronické uroinfekce a prostatitidy, Mycoplasma felis s projevy podobnými, navíc byla popsána jako původce respiračních infektů. Mykoplasmata jsou přenášena aerosolem (kapénkovou infekcí), pohlavním přenosem, byly popsány i případy přenosu infikovaným klíštětem. Mykoplasmová infekce je úspěšně léčitelná tetracyklinovými antibiotiky nebo erytromycinem.       kliknutím detail zavřete
  • + Mycoplasma pneumoniae
    Mycoplasma je nejmenší doposud popsaná bakterie, která ve svém malém genomu nekóduje celou řadu životně důležitých proteinů, proto je zcela závislá na parazitickém způsobu života. Mykoplasma je adherentním parazitem, tzn. nevstupuje do buňky, ale pomocí kontaktního terčíku pevně lne k membráně napadené buňky. Na základě DNA profilů bylo popsáno velké množství mykoplasmat, ze kterých některá jsou legitimními původci nemocí lidí i zvířat. U lidí se jako původce chronických infekcí urogenitálního traktu (tzv. negonokokové uretritidy; NGU) uplatňuje Mycoplasma gentitalium a Mycoplasma hominis. Jako původe atypických pneumonií se uplatňuje Mycoplasma pneumoniae. Pro zvířata je rovněž patogenní celá řada mykoplasmat, například Mycoplasma canis, způsobující chronické uroinfekce a prostatitidy, Mycoplasma felis s projevy podobnými, navíc byla popsána jako původce respiračních infektů. Mykoplasmata jsou přenášena aerosolem (kapénkovou infekcí), pohlavním přenosem, byly popsány i případy přenosu infikovaným klíštětem. Mykoplasmová infekce je úspěšně léčitelná tetracyklinovými antibiotiky nebo erytromycinem.       kliknutím detail zavřete
  • + Mycoplasma spp.
    Mycoplasma je nejmenší doposud popsaná bakterie, která ve svém malém genomu nekóduje celou řadu životně důležitých proteinů, proto je zcela závislá na parazitickém způsobu života. Mykoplasma je adherentním parazitem, tzn. nevstupuje do buňky, ale pomocí kontaktního terčíku pevně lne k membráně napadené buňky. Na základě DNA profilů bylo popsáno velké množství mykoplasmat, ze kterých některá jsou legitimními původci nemocí lidí i zvířat. U lidí se jako původce chronických infekcí urogenitálního traktu (tzv. negonokokové uretritidy; NGU) uplatňuje Mycoplasma gentitalium a Mycoplasma hominis. Jako původe atypických pneumonií se uplatňuje Mycoplasma pneumoniae. Pro zvířata je rovněž patogenní celá řada mykoplasmat, například Mycoplasma canis, způsobující chronické uroinfekce a prostatitidy, Mycoplasma felis s projevy podobnými, navíc byla popsána jako původce respiračních infektů. Mykoplasmata jsou přenášena aerosolem (kapénkovou infekcí), pohlavním přenosem, byly popsány i případy přenosu infikovaným klíštětem. Mykoplasmová infekce je úspěšně léčitelná tetracyklinovými antibiotiky nebo erytromycinem.       kliknutím detail zavřete
  •    Nocardia spp.
  •    Paenibacillus larvae
  •    Proteus mirabilis
  •    Pseudomonas aeruginosa / putida
  • + Rhodococcus equi
    Rhodococcus equi je bakterie běžně se vyskytující v půdě a prašném prostředí. Je obávaným původcem pneumonií koní (především hříbat) a koz. Rhodococcus equi může být rovněž původcem atypických pneumonií u člověka, připomínajících tuberkulózu. Infekce bakterií Rhodococcus equi u lidí se však vyskytují výlučně o těžce imunokompromitovaných jedinců, jakými jsou pacienti s floridní HIV infekcí (AIDS) nebo pacienti v transplantačním programu.       kliknutím detail zavřete
  • + Rickettsia spp.
    Rickettsia je obligatorně intracelulární parazit, kterého přirozenými hostiteli jsou hlodavci, psi, lesní zvěř, ovce, kozy a skot, včetně člověka. Některé rickettsie dokonce parazitují na roztočích nebo larvách komárů. Vektorem jsou nejrůznější členovci (například klíšťata), v jejichž střevním epitelu se rickettsie množí a někdy jako symbionti ovlivňují jejich reprodukci a vývoj. Podle povahy vyvolaného onemocnění lze rickettsie rozdělit na tyfové a vyvolavatele exantemových horeček. Rickettsia prowazekii je původcem endemického tyfu, zvaného též skvrnitý tyfus. Přírodním rezervoárem je v tomto případě člověk, přenašečem veš šatní (Pediculus humanus). Průměrná inkubační doba je u skvrnitého tyfu 8 dnů. Onemocnění začíná nespecifickými symptomy, poté nastupují vysoké horečky trvající 8 až 10 dnů, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Petechiální makulózní exantém se může objevit u poloviny nemocných. Antibiotická terapie musí být kombinována s protiepidemickými opatřeními a zejména s likvidací přenašečů. Brill-Zinserova choroba je pozdní vzplanutí nemoci, ke kterému může dojít i řadu let po primární infekci. Rickettsie totiž umí perzistovat v endoteliálních buňkách a ve vhodném okamžiku (snížení imunity jedince) může dojít k její opětovné aktivaci. Rickettsia typhi je původce epidemického nebo též myšího tyfu. Onemocnění je přenášeno blechami. Inkubace onemocnění je 7-14 dnů. Nástup symptomů není tak prudký jako u skvrnitého tyfu a zahrnuje bolesti hlavy, bolesti svalů, horečku, neproduktivní kašel. Přibližně po týdnu se objevuje makulopapulózní exantém na hrudníku a břiše. Průběh je většinou nekomplikovaný, kratší než 3 týdny, a to i u neléčených osob. Rickettsia rickettsii způsobuje onemocnění nazývané horečka Skalistých hor. Jako přenašeč bylo doposud popsáno více než 6 druhů klíšťat. Onemocnění se projevuje hemoragickou horečkou s poruchou endotelu, s následnou hypovolémií a šokem. Evropské varianty nemocí mikroorganismem Rickettsia rickettsii zahrnují Marseilleskou neboli Středozemní či Astracháňskou horečku. Z nejbližších sousedů se Rickettsie vyskytují na jižním a východním Slovensku a ve Švýcarsku. Terapií rickettsiových horeček je včasné nasazení antibiotik tetracyklinové řady nebo chloramfenikol a důsledná podpůrná léčba, obzvláště v případech komplikovaných hypovolémií na podkladě poškození cévního endotelu.       kliknutím detail zavřete
  • + Salmonella enterica
    Salmonella, na základě soudobé genetické klasifikace, obsahuje jediné species Salmonella enterica. Jednotlivé sérotypy se nadále označují původními druhovými názvy – např. Salmonella enterica subsp. typhimurium je v praxi označována zkráceně pouze Salmonella typhimurium. Salmonelly jsou primárními střevními parazity člověka i zvířat, domácích i divokých. Vyskytují se i v odpadcích, ve vodě nebo půdě. Salmonella typhi vyvolává břišní tyfus, septické onemocnění projevující se horečkou a bolestí hlavy. Onemocnění nelze eradikovat – bacilonosič je nadále zdrojem infekce pro další nemocné. Proto se u onemocnění břišním tyfem, kromě antibiotické terapie, využívá chirurgického odstranění žlučníku, který bývá chronickým rezervoárem salmonel. Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium jsou vyvolavateli infekčních průjmů, které vznikají po pozření infikovaného kuřecího masa nebo vajec nebo pokrmů po nedostatečné tepelné úpravě. Průjmy mohou být intenzivní, však antibiotická terapie většinou není nutná a dostatečným způsobem léčby je důkladná rehydratace nemocného. V případě extraintestinálních, lokalizovaných salmonelových infekcí (klouby, meningy) je pro eradikaci infekce antibiotická terapie naprostou nutností; využívá se chloramfenikol.       kliknutím detail zavřete
  • + Shigella spp.
    Shigella je bakterie, vyvolávající u člověka bacilární dysenterii. Patří sem Shigella dysenteriae, způsobující závažné průjmy, často hemoragické. Zdrojem infekce je člověk, cesta infekce je fekálně-orální, jedná se o tzv. „nemoc špinavých rukou“. Shigella dysenteriae produkuje shiga toxin, uplatňující se při vývoji hemolyticko-uremického syndromu, který může být život ohrožujícím stavem. Dalšími důležitým zástupci jsou Shigella flexneri, Shigella boydii, Shigella sonnei. Všechny druhy Shigell jsou enteropatogenní. Po prodělaném onemocnění je nutné vyšetřit, zda nevzniklo bacilonosičství.       kliknutím detail zavřete
  •    Staphylococcus aureus
  •    Streptococcus equi subsp. equi
  •    Streptococcus spp.
  •    Tropheryma whipplei
  •    Ureaplasma spp.
  •    Yersinia ruckeri
  • + Yersinia spp.
    Yersinia je bakteriální rod, který zahrnuje několik lékařsky významných druhů. Yersinia pestis, původce moru se vyskytuje endemicky v teplých pásmech – Afrika, Jižní Indie, jih USA. Přirozeným rezervoárem moru jsou lesní zvířata a krysy, přičemž nákaza je na člověka nebo zvíře přenášena infikovanými blechami, kterým se Yersinie množí v přední části žaludku. Při sání krve jsou do krevního oběhu oběti masivně uvolňovány. V místě prostupu infekce dochází k vytvoření hemoragické pustuly, která má tendenci nekrotizovat. Pustula (bubo) je drénována do regionálních mízních uzlin, odkud je Yersinia pestis dále roznášena krevním oběhem. V případě epidemií se další nemocní mohou nakazit kapénkovou infekcí, kdy dochází k vývoji těžké pneumonie – primární plicní mor. Onemocnění má vysokou smrtnost, v případě prodělání infekce však vzniká dobrá imunita. Antibiotická léčba je založená na podávání chloramfenikolu, streptomycinu, kanamycinu, tetracyklinu nebo chinolonů. V endemických oblastech se streptomycin podává i preventivně. Yersinia pseudotuberculosis je běžným patogenem hlodavců, ptáků a sudokopytníků. Virulentní kmeny mohou u lidí a zvířat způsobovat postižení zažívacího traktu (akutní a chronická apendicitida, postižení mezenteriálních uzlin). Yersinia enterocolitica způsobuje prudké alimentární infekce (většinou je zdrojem infikované vepřové maso), které se projevují horečkou, bolestí břicha a průjmy. Lékem volby je tetracyklin.       kliknutím detail zavřete
  • + Kvantitativní NGS pandetekce bakterií

    Next Generation Sequencing (NGS) je nová, moderní molekulární technologie, která díky své obrovské analytické kapacitě nachází uplatnění v mnoha oborech medicíny.

    V případe molekulární mikrobiologie (nový progresivní obor umožňující detekovat i běžně nekultivovatelné nebo vzácné patogeny), umožňuje technologie NGS globální diagnostický záběr – ve vzorku pacienta je možné najednou analyzovat přítomnost všech bakterií (doposud popsáno přes 4 000 druhů), všech hub (doposud popsáno přes 70 000 druhů) a všech virů (doposud popsáno přes 300 000 savčích virů). NGS technologie nemá žádné omezení ve svém diagnostickém rozsahu; pokud je ve vzorku mikroorganismus přítomen, je detekován. NGS technologie není limitována ani typem zpracovávaného materiálu; každý biologický materiál je pro NGS analýzu vhodný. Vzhledem výše uvedenému se jedná o zcela průlomový přístup k detekci a identifikaci původců infekčních nemocí, a to i v těch případech, kdy klasická mikrobiologie (kultivace patogenních mikroorganismů v mikrobiologických kultivačních půdách) selhává.

    Technologie, používané do doby implementace NGS sice rovněž umožňovaly široký záběr vyšetření, však za násobně vyšší cenu, a čas potřebný k provedení rozsáhlých analýz přesahoval možnosti laboratoří. S nástupem NGS se otevírá nová éra využití molekulárních analýz pro nejširší rozsah medicínských aplikací, s diagnostikou výtěžností předčící všechny ostatní běžně používané metody.       kliknutím detail zavřete

    Vyšetření bez detekčního limitu s využitím Next Generation Sequencing (NGS). Technika je vhodná ke studiu mikrobiomů v nejrůznějších anatomických lokalitách s předpokládanou vysokou směsností mikroflóry (horní cesty dýchací, urogenitální trakt, střevní mikrobiom) nebo k analýze mikrobiálních populací ve vysoce kontaminovaných ránách.        
  •    Kvalitativní pandetekce bakterií - Sanger
    Technika bez detekčního limitu a bez nutnosti bližší specifikace indikace. Je vhodná pro primárně sterilní materiály nebo materiály s majoritním zastoupením jednoho patogenního mikroorganismu.    
Kvantitativní molekulární detekce parazitů
-
  •    Acanthamoeba spp.
  •    Atoxoplasma spp.
  •    Babesia spp.
  •    Balamuthia mandrillaris
  • + Cryptosporidium spp.
    Cryptosporidium je parazitická kokcidie, vyznačující se velmi odolnými infekčními oocystami. Cryptosporidium se do střeva dostává potravou nebo vodou kontaminovanou oocystami. Z nich se ve střevě uvolní parazit, který se přisaje na epitel střeva a současně ho destruuje. Tento proces vede u člověka i zvířat k masivním vodnatým a nekrvavým průjmům, které mohou být až život ohrožující. Cryptosporidium může persistovat ve žlučových cestách, které může rovněž poškozovat. Cryptosporidium je obávaným parazitem nemocných v transplantačních programech. Specifická léčba není známá, je možná pouze léčba symptomatická a podpůrná (náhrada ztracených elektrolytů a vody, alimentační podpora).       kliknutím detail zavřete
  •    Cyclospora cayetanensis
  •    Demodex canis
  • + Dientamoeba fragilis
    Dientamoeba fragilis je parazitický bičíkovec, který se vyskytuje ve střevu lidí, goril, prasat a dalších zvířat. Infekce Dientamébou může mít nejrůznější klinické formy – od nespecifického střevního dyskomfortu až k úporným průjmům, křečovitým bolestem břicha a celkové zchvácenosti. Nákaza probíhá fekálně-orální cestou cystami z kontaminované stolice. Možností léčby je metronidazol.       kliknutím detail zavřete
  •    Dirofilaria immitis
  • + Echinococcus spp.
    Echinococcus spp. zahnuje: Echinococcus canadensis, Echinococcus granulosus, Echinococcus felidis, Echinococcus shiquicus, Echinococcus multilocularis, Echinococcus ortleppi, Echinococcus equinus, Echinococcus vogeli, Echinococcus oligarthrus
     
            kliknutím detail zavřete
  •    Encephalitozoon cuniculi
  • + Entamoeba histolytica
    Entamoeba histolytica je parazitická měňavka, která se v prostředí pohybuje pomocí panožek. Vyskytuje se v podmínkách s nízkou hygienickou úrovní, převážně v teplém a vlhkém klimatu. Žije v tlustém střevě, kde se živí bakteriemi. Během vývoje se mění v cystu, která je vylučována stolicí. Toto neinfekční stadium se nazývá Entamoeba histolytica minuta. Za určitých okolností se však forma minuta mění v enteroinvazivní formu Entamoeba histolytica magna, která napadá a destruuje epitel tlustého střeva. Tvoří se hluboké střevní eroze, které mají charakteristický tvar široké lahve s úzkým hrdlem. V lézi se měňavky živí tkáňovou drtí. Hematogenním rozsevem mohou být měňavky zaneseny do jater, plic, mozku, sleziny, kde vytvářejí abscesy. Entamoeba se šíří fekálně – orální cestou, cystami z kontaminované stolice. Onemocnění způsobené Entamoebami má široký klinický obraz – od nespecifických gastrointestinálních potíží až k těžkým průjmům s hlenem a krví. Léčba je antiparazitární (metronidazol) a symptomatická (náhrada tekutin, realimentace).       kliknutím detail zavřete
  • + Giardia intestinalis
    Giardia intestinalis patří mezi prvoky. Je jedním z nejčastějších střevních parazitů, obzvláště v oblastech s nízkou úrovní hygieny. Giardia intestinalis má dvě vývojové formy – formu trofozoitu a formu cysty. Trofozoit má jemný hruškovitý tvar a pomocí přísavek lne k epitelu horních etáží tenkého střeva (duodenum, jejunum). Zde působí lokální dráždění, projevující se bolestmi břicha, úpornými průjmy mastného vzhledu, s hlenem, však většinou bez přítomnosti krve. Z nižších etáží střeva se cysty uvolňují stolicí, čímž se může snadno nakazit další jedinec. Léčba je symptomatická a antiparazitární – využívá se metronidazol.       kliknutím detail zavřete
  • + Hepatozoon canis
    Hepatozoon canis je parazitem, který je na psa přenášen klíšťaty. K infekci však nedochází sáním krve, ale pozřením infikovaného členovce. Z něj se ve střevě vnímavého jedince uvolňují infekční sporozoiti, kteří invazí krevního oběhu osídlují a poškozují řadu orgánů (játra, slezina, svaly, mozek). Hepatozoonóza je v našich zemích spíše vzácné onemocnění, je však potřeba na něj myslet v případe anemizace zvířete, výrazné únavy, svalové slabosti, myositid, neobvyklých osifikací skeletu a horečky. Hepatozoon canis se endemicky vyskytuje v jižních státech USA, jižní Evropě, Asii a Africe, nelze však vyloučit ani sporadickou (například importovanou) infekci i v jiných zeměpisných šířkách. Hepatozoonóza, díky své dlouhé inkubační době, není vázaná pouze na sezónu výskytu klíšťat a může být diagnostikována celoročně. Specifická léčba onemocnění bohužel neexistuje, terapeuticky se s určitým efektem využívá imidocarb.       kliknutím detail zavřete
  •    Isospora spp.
  •    Leishmania spp.
  •    Myxobolus cerebralis
  •    Naegleria spp.
  • + Neospora caninum
    Neospora caninum je parazitická kokcidie, donedávna zaměňovaná za Trichomonádu. Neospora caninum má globální geografický výskyt. Infekce u hovězího dobytka způsobuje onemocnění reprodukčních orgánů a zvýšené zmetání, infekce u psů vede k těžkým neuromuskulárním příznakům – polymyositis, polyradiculoneuritis, encephalomyelitis; křečím a obrnám, poruchám vizu, ataxii a slabosti končetin. Promořenost divoce-žijících zvířat je poměrně vysoká (převážně psovité šelmy a masožravci). Přenos Neospora caninum je sexuální a transplacentární (hovězí dobytek) nebo je uskutečňován ingescí (pozřením) infekčních oocyst v infikované potravě (hovězí dobytek, psy). Léčebnou možností je podávání clindamycinu.       kliknutím detail zavřete
  •    Plasmodium falciparum
  •    Tetracapsuloides bryosalmonae
  • + Toxoplasma gondii
    Toxoplasma gondii je parazitická kokcidie s poměrně složitým životním cyklem. Rezervoárem onemocnění jsou kočky, u kterých infekce Toxoplasmou probíhá bezpříznakově. Kočka (nebo kočkovité šelmy), mohou v průběhu infekce vylučovat až milion oocyst denně. Oocysta po vyloučení stolicí musí nejdříve několik hodin na vzduchu dozrát, čímž se stává infekční. Pokud zralou oocystu pozře vnímavý jedinec, dochází v jeho střevě okamžitě k uvolnění rohlíčkovitých sporozoitů, které jsou krví zanášeny do nejrůznějších orgánů. Zde se částečně pomnoží, ale vlivem imunitní reakce hostitele se zapouzdří. Za vhodných okolností (imunosuprese) se však mohou opět z dormantního stavu sporozoité aktivovat a vyvolat akutní infekci. Toxoplasmové encefalitidy, myokarditidy apod. mají mimořádně nepříznivou prognózu, z velké části i díky primárnímu onemocnění, které vedlo ke ztrátě imunokompetence (zhoubné nádory, AIDS). Pokud se infekce vyskytne u seronegativní těhotné, je riziko těžkého postižení plodu nebo jeho úmrtí velmi vysoké. Proto při zjištění serokonverze (tj. objevení se protilátek) je u těhotných indikována léčba. Terapie je založená na kombinaci pyrimethaminu a sulfadiazinu.       kliknutím detail zavřete
  •    Trichomonas gallinae
  •    Trichomonas vaginalis
  • + Tritrichomonas foetus
    Tritrichomonas foetus je parazitická trichomonáda, která se uplatňuje jako původce chronických průjmů u koček (fekálně-orální přenos) a infekcí urogenitálního (sexuální přenos) a gastrointestinálního traktu (fekálně-orální přenos) u hovězího dobytka. Může se rovněž bezpříznakově vyskytovat v zažívacím traktu prasat. Vyskytuje se na severoamerickém kontintentu, v Evropě, Austrálii. U koček je potřeba na infekci Tritrichomonas foetus myslet v případech chronických průjmů a neprospívání, převážně u koťat a mladých koček čistokrevných zvířat (ta jsou zvýšeně vnímavá k infekci). Léčba je svízelná, využívá se metronidazol nebo jiné antiparazitární preparáty.       kliknutím detail zavřete
Kvantitativní molekulární detekce hub
-
  •    Macrorhabdus ornithogaster
  • + Aspergillus fumigatus
    Aspergillus je vláknitá houba (mikromyceta), široce rozšířená v přírodě. Vyskytuje se ve vodě, v půdě, prachu, na rostlinách. Rod Aspergillus zahrnuje přes 150 druhů, ze kterých některé jsou patogenní pro člověka a zvířata. Infekce Aspergilem předpokládá sníženou hladinu imunity vnímavého jedince. Jedná se především o jedince oslabené zhoubným onemocněním (především krvetvorby – leukémie, lymfomy) nebo nemocné s poruchou imunity z jiných důvodů – těžké přidružené infekce, malnutrice, vysoký věk, novorozenci, nemocní v transplantačních programech. U těchto jedinců dochází nejčastěji k plicním infekcím, kdy vstupní branou jsou dýchací cesty, přičemž se často vyvine těžká plicní mykóza, která je obtížně terapeuticky zvládnutelná. Aspergilové infekce u imunokompromitovaných mají tendenci k angioinvazivitě (Aspergily pronikají do cév) a ke generalizaci (infikují orgány těla). Prognóza plicních aspergilóz je krajně nepříznivá. Aspergillus rovněž způsobuje mykotické sinusitidy, otitidy, záněty očnice nebo mykotické infekce centrálního nervového systému. Z Aspergilů se nejčastěji jako patogen uplatňuje Aspergillus fumigatus, vzácněji Aspergillus niger, Aspergillus flavus, vzácně další Aspergilly. Léčba je svízelná, využívá se Amphotericin B a antimykotika skupiny imidazolových a triazolových derivátů.       kliknutím detail zavřete
  • + Aspergillus spp.
    Aspergillus je vláknitá houba (mikromyceta), široce rozšířená v přírodě. Vyskytuje se ve vodě, v půdě, prachu, na rostlinách. Rod Aspergillus zahrnuje přes 150 druhů, ze kterých některé jsou patogenní pro člověka a zvířata. Infekce Aspergilem předpokládá sníženou hladinu imunity vnímavého jedince. Jedná se především o jedince oslabené zhoubným onemocněním (především krvetvorby – leukémie, lymfomy) nebo nemocné s poruchou imunity z jiných důvodů – těžké přidružené infekce, malnutrice, vysoký věk, novorozenci, nemocní v transplantačních programech. U těchto jedinců dochází nejčastěji k plicním infekcím, kdy vstupní branou jsou dýchací cesty, přičemž se často vyvine těžká plicní mykóza, která je obtížně terapeuticky zvládnutelná. Aspergilové infekce u imunokompromitovaných mají tendenci k angioinvazivitě (Aspergily pronikají do cév) a ke generalizaci (infikují orgány těla). Prognóza plicních aspergilóz je krajně nepříznivá. Aspergillus rovněž způsobuje mykotické sinusitidy, otitidy, záněty očnice nebo mykotické infekce centrálního nervového systému. Z Aspergilů se nejčastěji jako patogen uplatňuje Aspergillus fumigatus, vzácněji Aspergillus niger, Aspergillus flavus, vzácně další Aspergilly. Léčba je svízelná, využívá se Amphotericin B a antimykotika skupiny imidazolových a triazolových derivátů.       kliknutím detail zavřete
  •    Batrachochytrium dendrobatidis
  •    Blastomyces dermatitidis
  • + Candida albicans
    Candida je hlavním původcem povrchových (kožních a slizničních) i systémových mykóz (jsou postiženy vnitřní tělesné orgány a tkáně). Kandidy se vyskytují zcela ubikviterně. Nejčastějším zástupcem je Candida albicans, která způsobuje mykotické infekce pohlavních orgánů, ústní dutiny, plic, močového měchýře, sepse, ale i velmi úporné infekty kůže (dermatomykózy) a nehtů (onychomykózy). Z dalších lékařsky významných kandid se uplatňují Candida tropicalis, Candida parapsilosis, Candida glabrata, Candida inconspicua, Candida dubliniensis a další. Velmi obávané jsou infekce krevního řečiště (sepse), které mají vysokou smrtnost. K léčbě kandidóz se používá nystatin, amphotericin B, pimaricin, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  • + Candida dubliniensis
    Candida je hlavním původcem povrchových (kožních a slizničních) i systémových mykóz (jsou postiženy vnitřní tělesné orgány a tkáně). Kandidy se vyskytují zcela ubikviterně. Nejčastějším zástupcem je Candida albicans, která způsobuje mykotické infekce pohlavních orgánů, ústní dutiny, plic, močového měchýře, sepse, ale i velmi úporné infekty kůže (dermatomykózy) a nehtů (onychomykózy). Z dalších lékařsky významných kandid se uplatňují Candida tropicalis, Candida parapsilosis, Candida glabrata, Candida inconspicua, Candida dubliniensis a další. Velmi obávané jsou infekce krevního řečiště (sepse), které mají vysokou smrtnost. K léčbě kandidóz se používá nystatin, amphotericin B, pimaricin, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  • + Candida glabrata
    Candida je hlavním původcem povrchových (kožních a slizničních) i systémových mykóz (jsou postiženy vnitřní tělesné orgány a tkáně). Kandidy se vyskytují zcela ubikviterně. Nejčastějším zástupcem je Candida albicans, která způsobuje mykotické infekce pohlavních orgánů, ústní dutiny, plic, močového měchýře, sepse, ale i velmi úporné infekty kůže (dermatomykózy) a nehtů (onychomykózy). Z dalších lékařsky významných kandid se uplatňují Candida tropicalis, Candida parapsilosis, Candida glabrata, Candida inconspicua, Candida dubliniensis a další. Velmi obávané jsou infekce krevního řečiště (sepse), které mají vysokou smrtnost. K léčbě kandidóz se používá nystatin, amphotericin B, pimaricin, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  • + Candida krusei
    Candida je hlavním původcem povrchových (kožních a slizničních) i systémových mykóz (jsou postiženy vnitřní tělesné orgány a tkáně). Kandidy se vyskytují zcela ubikviterně. Nejčastějším zástupcem je Candida albicans, která způsobuje mykotické infekce pohlavních orgánů, ústní dutiny, plic, močového měchýře, sepse, ale i velmi úporné infekty kůže (dermatomykózy) a nehtů (onychomykózy). Z dalších lékařsky významných kandid se uplatňují Candida tropicalis, Candida parapsilosis, Candida glabrata, Candida inconspicua, Candida dubliniensis a další. Velmi obávané jsou infekce krevního řečiště (sepse), které mají vysokou smrtnost. K léčbě kandidóz se používá nystatin, amphotericin B, pimaricin, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  • + Candida spp.
    Candida je hlavním původcem povrchových (kožních a slizničních) i systémových mykóz (jsou postiženy vnitřní tělesné orgány a tkáně). Kandidy se vyskytují zcela ubikviterně. Nejčastějším zástupcem je Candida albicans, která způsobuje mykotické infekce pohlavních orgánů, ústní dutiny, plic, močového měchýře, sepse, ale i velmi úporné infekty kůže (dermatomykózy) a nehtů (onychomykózy). Z dalších lékařsky významných kandid se uplatňují Candida tropicalis, Candida parapsilosis, Candida glabrata, Candida inconspicua, Candida dubliniensis a další. Velmi obávané jsou infekce krevního řečiště (sepse), které mají vysokou smrtnost. K léčbě kandidóz se používá nystatin, amphotericin B, pimaricin, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  • + Candida tropicalis
    Candida je hlavním původcem povrchových (kožních a slizničních) i systémových mykóz (jsou postiženy vnitřní tělesné orgány a tkáně). Kandidy se vyskytují zcela ubikviterně. Nejčastějším zástupcem je Candida albicans, která způsobuje mykotické infekce pohlavních orgánů, ústní dutiny, plic, močového měchýře, sepse, ale i velmi úporné infekty kůže (dermatomykózy) a nehtů (onychomykózy). Z dalších lékařsky významných kandid se uplatňují Candida tropicalis, Candida parapsilosis, Candida glabrata, Candida inconspicua, Candida dubliniensis a další. Velmi obávané jsou infekce krevního řečiště (sepse), které mají vysokou smrtnost. K léčbě kandidóz se používá nystatin, amphotericin B, pimaricin, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  •    Coccidioides immitis
  • + Cryptococcus spp.
    Cryptococcus je mikromyceta kvasinkového typu. Vyskytuje se kosmopolitně v půdě, na rostlinách a ve velmi širokém spektru zvířecích hostitelů. Mikrobiologicky významný je především Cryptococcus neoformans, který se vyskytuje v ptačích hnízdištích a trusu ptáků (převážně holubů). Infekce vzniká nejčastěji inhalací, kdy dochází k vývoji mykotické pneumonie (kryptokokóza). Z postižených plic se Cryptococcus dále dostává do krevního systému a mozkové tkáně, kde vyvolává těžké meningoencefalitidy. Před zavedením terapie Amfotericinem B byla kryptokoková meningoencefalitida vždy smrtelná. Z dalších kryptokoků se jako patogeny lidí a zvířat uplatňují Cryptococcus carnescens, Cryptococcus flavescens, Cryptococcus aureus; infekce jimi způsobené jsou však vzácné.       kliknutím detail zavřete
  • + Cryptocooccus neoformans
    Cryptococcus je mikromyceta kvasinkového typu. Vyskytuje se kosmopolitně v půdě, na rostlinách a ve velmi širokém spektru zvířecích hostitelů. Mikrobiologicky významný je především Cryptococcus neoformans, který se vyskytuje v ptačích hnízdištích a trusu ptáků (převážně holubů). Infekce vzniká nejčastěji inhalací, kdy dochází k vývoji mykotické pneumonie (kryptokokóza). Z postižených plic se Cryptococcus dále dostává do krevního systému a mozkové tkáně, kde vyvolává těžké meningoencefalitidy. Před zavedením terapie Amfotericinem B byla kryptokoková meningoencefalitida vždy smrtelná. Z dalších kryptokoků se jako patogeny lidí a zvířat uplatňují Cryptococcus carnescens, Cryptococcus flavescens, Cryptococcus aureus; infekce jimi způsobené jsou však vzácné.       kliknutím detail zavřete
  • + Fusarium spp.
    Fusarium je houba saprofytující a parazitující na rostlinách, nicméně v poslední době se začíná uplatňovat i jako oportunní patogen u lidí a zvířat - převážně u těžce imunokompromitovaných jedinců (přidružené nádorové onemocnění, AIDS, těžké defekty imunity z jiných příčin). Fusarium u vnímavých jedinců může způsobovat kožní mykózy, ale i těžké plicní mykózy. Léčba je obdobná jako u systémových kandidóz nebo aspergilóz – amphotericin B, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  •    Histoplasma capsullatum
  •    Microsporum canis
  • + Mucoraceae
    Rhizopus a Mucor jsou vláknité houby (mikromycety, zygomycety), patřící do stejného řádu Mucorales. Obě houby se vyskytují kosmopolitně v přírodě, infekce vzniká nejčastěji vdechnutím spor, alimentární cestou nebo kožním poraněním. Nejčastějšími původci mukormykóz lidí a zvířat jsou Rhizopus microsporus, Rhizopus oryzae, Mucor indicus a Mucor plumbeus. Mukormykóza se může projevovat i jako systémové onemocnění (po invazi do cév se Mucor dostává do různých tělních orgánů a tkání). Onemocnění většinou vzniká sekundárně u jedinců s již oslabeným imunitním systémem (nádory, malnutrice, vysoký či velmi raný věk). Častá je rhinocerebelární forma mukormykózy, kdy je mykózou napaden nos, paranazální dutiny, očnice, odkud se infekce dále šíří do mozkové tkáně. Prognóza tohoto onemocnění u imunokompromitovaných je mimořádně nepříznivá. Možností léčby je Amfotericin B, současně s radikální chirurgickou excizí postižené tkáně.       kliknutím detail zavřete
  • + Pneumocystis jiroveci
    Pneumocystis jiroveci byla teprve nedávno zařazena (na základě DNA sekvence) do čeledi hub. Je to houba velice zvláštní, především tím, že v postižené tkáni vytváří cysty s intracystickými tělísky – proto byla Pneumocystis jiroveci dlouho považována za parazita. Infekce Pneumocystou probíhá nejčastěji vzdušnou cestou, kdy u vnímavých jedinců (většinou je přidružen těžký defekt imunity na podkladě maligního onemocnění, AIDS, vysokého věku nebo těžké malnutrice) vyvolává pneumocystovou pneumonii. Cysty s intracystickými tělísky mohou zcela vyplnit jemné alveoly dolních cest dýchacích a destruovat plicní tkáň. Terapie pneumocystové pneumonie je založená na podávání klotrimoxazolu a pentamidinu.       kliknutím detail zavřete
  •    Trichophyton spp.
  • + Kvantitativní NGS pandetekce hub / mikroskopických parazitů a náhodných 18S rDNA amplikonů

    Next Generation Sequencing (NGS) je nová, moderní molekulární technologie, která díky své obrovské analytické kapacitě nachází uplatnění v mnoha oborech medicíny.

    V případe molekulární mikrobiologie (nový progresivní obor umožňující detekovat i běžně nekultivovatelné nebo vzácné patogeny), umožňuje technologie NGS globální diagnostický záběr – ve vzorku pacienta je možné najednou analyzovat přítomnost všech bakterií (doposud popsáno přes 4 000 druhů), všech hub (doposud popsáno přes 70 000 druhů) a všech virů (doposud popsáno přes 300 000 savčích virů). NGS technologie nemá žádné omezení ve svém diagnostickém rozsahu; pokud je ve vzorku mikroorganismus přítomen, je detekován. NGS technologie není limitována ani typem zpracovávaného materiálu; každý biologický materiál je pro NGS analýzu vhodný. Vzhledem výše uvedenému se jedná o zcela průlomový přístup k detekci a identifikaci původců infekčních nemocí, a to i v těch případech, kdy klasická mikrobiologie (kultivace patogenních mikroorganismů v mikrobiologických kultivačních půdách) selhává.

    Technologie, používané do doby implementace NGS sice rovněž umožňovaly široký záběr vyšetření, však za násobně vyšší cenu, a čas potřebný k provedení rozsáhlých analýz přesahoval možnosti laboratoří. S nástupem NGS se otevírá nová éra využití molekulárních analýz pro nejširší rozsah medicínských aplikací, s diagnostikou výtěžností předčící všechny ostatní běžně používané metody.       kliknutím detail zavřete

    Vyšetření bez detekčního limitu s využitím Next Generation Sequencing (NGS). Technika je vhodná ke studiu mikrobiomů v nejrůznějších anatomických lokalitách s předpokládanou vysokou směsností mikroflóry (horní cesty dýchací, urogenitální trakt, střevní mikrobiom) nebo k analýze mikrobiálních populací ve vysoce kontaminovaných ránách.    
  •    Kvalitativní pandetekce hub - Sanger
    Technika bez detekčního limitu a bez nutnosti bližší specifikace indikace. Je vhodná pro primárně sterilní materiály nebo materiály s majoritním zastoupením jednoho patogenního mikroorganismu.    
   Copyright © 2019 Tilia Laboratories
Návštěvy   On-line: 6 * Návštěvy dnes 11    Celkem 14353 
backZpět
upNahoru | 
homeDomů | 

(c) Copyright 2019 Tilia Laboratories