contact
languagelanguage
vyhledej v textu
  
Nákupní košík je prázdný

OBJEDNÁVKA VYŠETŘENÍ

Objednávka vyšetření - molekulární detekce mikroorganismů

Při zadávání objednávky prosím vyplňte pole označená hvězdičkou a fakturační údaje indikujícího lékaře / zdravotnického zařízení.

Pacient / Klient a vzorek

Příjmení*Rodné jménoJméno*
Identifikační číslo*Narozen Sex
Materiál*Datum odběru
Zpráva pro laboratoř

Indikující lékař a zařízení (povinné)

Název organizace
DIČStát
JménoPříjmení
UliceČp.Telefon
PSČMěstoEmail
 
Shrnutí
Veškeré ceny jsou uvedeny včetně DPH
Počet vybraných vyšetření:
Cena za vybraná vyšetření:   CZK
Cena celkem:   CZK
Ostatni příplatky
Zaslání výsledku poštou (mimo ČR)
Zaslání výsledku poštou (ČR)
 
Pandetekce bakterií
Pandetekce hub
MULTIPLEXNÍ VYŠETRENÍ
Kvantitativní cílená multiplexní detekce-
  • + EncephalitisPlexV1
    Tick-Borne Encephalitis virus (TBEV), Poliovirus, Coxsackie A/B virus, Echovirus, Enterovirus typ 68-71, Zika virus, Mumps virus       kliknutím detail zavřete
    Tick-Borne Encephalitis virus (TBEV), Poliovirus, Coxsackie A/B virus, Echovirus, Enterovirus typ 68-71, Zika virus, Mumps virus, HIV-1, West Nile virus
  • + EncephalitisPlexV2
    HSV-1, HSV-2, CMV, EBV, VZV       kliknutím detail zavřete
    HSV-1, HSV-2, CMV, EBV, VZV
  • + MeningitisPlexB1
    Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Neisseria meningitidis, Listeria monocytogenes, Staphylococcus aureus
            kliknutím detail zavřete
    Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Neisseria meningitidis, Listeria monocytogenes, Staphylococcus aureus
  • + MeningitisPlexB2
    Klebsiella pneumoniae, Klebsiella oxytoca, Escherichia coli, Staphylococcus spp. (Staphylococcus aureus, Staphylococcus haemolyticus, Staphylocouccus hominis, Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus capitis, Staphylococcus auricularis, Staphylococcus hyicus, Staphylococcus felis, Staphylococcus intermedius, Staphylococcus saprophyticus, Staphylococcus xylosus, Staphylococcus schleiferi and other less frequent species)      kliknutím detail zavřete
    Klebsiella pneumoniae, Klebsiella oxytoca, Escherichia coli, Staphylococcus aureus, Staphylococcus haemolyticus, Staphylocouccus hominis, Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus capitis, Staphylococcus auricularis, Staphylococcus hyicus, Staphylococcus felis, Staphylococcus intermedius, Staphylococcus saprophyticus, Staphylococcus xylosus, Staphylococcus schleiferi and other less frequent species
  •    TrichophytonSppPlex
    Trichophyton rubrum, Trichophyton mentagrophytes, Trichophyton interdigitale, Trichophyton equinum, Trichophyton verrucosum, Trichophyton soudanense
  • + UroPlexBFP
    Treponema pallidum, Neisseria gonorrhoeae, Candida albicans, Trichomonas vaginalis, Gardnerella vaginalis       kliknutím detail zavřete
    Treponema pallidum, Neisseria gonorrhoeae, Candida albicans, Trichomonas vaginalis, Gardnerella vaginalis
  • + MollicutesPlexV2
           kliknutím detail zavřete
    Mycoplasma hominis, Mycoplasma genitalium, Mycoplasma salivarium, Mycoplasma buccale, Mycoplasma cloacale, Mycoplasma canis, Mycoplasma felis, Mycoplasma capricolum, Mycoplasma caviae, Mycoplasma phocae, Mycoplasma heamominutum, Mycoplasma suis, Mycoplasma maculosum, Mycoplasma primatum, Mycoplasma spermatophilum, Mycoplasma equigenitalium, Mycoplasma elephantis, Mycoplasma phocicerebrale, Mycoplasma phocirhinis, Mycoplasma phocidae, Mycoplasma arginini, Mycoplasma pulmonis, Mycoplasma orale, Mycoplasma flocculare, Mycoplasma gallinaceumChlamydia psittaci, Chlamydia pecorum, Chlamydia pneumoniae, Chlamydia trachomatis, Chlamydia caviae, Chlamydia abortus, Chlamydia muridarum, Chlamydia avium, Chlamydophila felis, Ureaplasma urealyticum, Ureaplasma diversum, Ureaplasma gallorale, Ureaplasma felinum, Ureaplasma cati, Ureaplasma canigenitalium, Ureaplasma parvum
  • + ClostridiumSppPlex
    Clostridium perfringens, Clostridium tetani, Clostridium botulinum, Clostridium novyi, Clostridium histolyticum, Clostridium difficile, Clostridium sordellii       kliknutím detail zavřete
    Clostridium perfringens, Clostridium tetani, Clostridium botulinum, Clostridium novyi, Clostridium histolyticum, Clostridium difficile, Clostridium sordellii
  • + ClostridiumDiffPlex
    Clostridium difficile Toxin B gene, Clostridium difficile, 16S-23S intergenic spacer, Clostridium difficile Toxin A gene       kliknutím detail zavřete
    Clostridium difficile, Clostridium difficile ToxA gene, Clostridium difficile ToxB gene
  • + HelminthPlex I
    Clonorchis sinensis, Opistorchis viverrini, Enterobius vermicularis, Ascaris lumbricoides       kliknutím detail zavřete
    Clonorchis sinensis, Opistorchis viverrini, Enterobius vermicularis, Ascaris lumbricoides
  •    UroPlex II
    Chlamydia trachomatis, Mycoplasma genitalium, Ureaplasma urealyticum, Mycoplasma hominis
  •    GastroEnteroPlex I
    Yersinia spp. (Yersinia pestis, Yersinia pseudotuberculosis, Yersinia enterocolitica subsp. enterocolitica), Clostridium spp. (Clostridium novyi, Clostridium perfringens, Clostridium histolyticum, Clostridium difficile, Clostridium sordellii), Helicobacter pylori, Citrobacter spp. (Citrobacter freundii, Citrobacter koseri)
  • + PneumoniaPlex
    Legionella spp. (Legionella pneumoniae, Legionella micdadei), Nocardia spp.(Nocardia nova, Nocardia asteroides, Nocardia aobensis, Nocardia brasiliensis), Streptococcus pneumoniae, Pseudomonas aeru      kliknutím detail zavřete
    Legionella spp. (Legionella pneumoniae, Legionella micdadei), Nocardia spp. (Nocardia nova, Nocardia asteroides, Nocardia aobensis, Nocardia brasiliensis), Streptococcus pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Bordetella pertussis
  •    HelminthPlexII
    Taenia spp. (T. solium, T. saginata, T. asiatica), Ancylostoma duodenale, Ancylostoma caninum, Trichuris trichiura, Necator americanus, Strongyloides stercoralis
  •    DiarrhoeaPlex
    Yersinia spp. (Yersinia pestis, Yersinia pseudotuberculosis, Yersinia enterocolitica subsp. enterocolitica), Escherichia coli, Salmonella enterica subsp. enterica (Salmonella enterica subsp. enterica type Enteritidis, Typhimurium, Newport, Anatum, Montevideo, Paratyphi A, Infantum), Shigella spp. (Shigella sonnei, Shigella flexneri, Shigella dysenteriae), Listeria monocytogenes
  •    FungiMultiPlex
    Candida albicans, Candida krusei, Candida glabrata, Candida tropicalis, Candida dubliniensis, Candida inconspicua, Candida lusitaniae, Candida (Pichia) fabianii, Candida parapsilosis, Candida tropicalis, Candida (Pichia) gulliermondii, Fusarium spp., Cladosporium cladosporioides, Pneumocystis jiroveci, Mucoraceae (Rhizopus microsporus, Rhizopus oryzae, Mucor plumbeus, Mucor indicus), Cryptococcus spp. (Cryptococcus aureus, Cryptococcus carnescens, Cryptococcus flavescens, Cryptococcus neoformans), Aspergillus fumigatus, Aspergillus spp. (Aspergillus flavus, Aspergillus oryzae, Aspergillus nidulans, Aspergillus versicolor, Aspergillus ustus, Aspergillus cervinus, Aspergillus candidus, Aspergillus niger, Aspergillus terreus), Trichophyton mentagrophytes, Trichophyton rubrum, Trichophyton interdigitale
  •    Fertility Plex I
    Mycoplasma spp., Chlamydia spp.     
  •    Fertility Plex II
    Mycoplasma spp., Chlamydia spp., Ureaplasma spp.  
  •    BacteriaMultiPlex
    Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella oxytoca, Serratia marcescens, Enterobacter cloacae/aerogenes, Proteus mirabilis, Pseudomonas aeruginosa/putida, Acinetobacter baumannii, Stenotrophomonas maltophilia, Staphylococcus aureus, Staphylococcus spp. (Staphylococcus epidermidis, S. haemolyticus, S. hominis, S. intermedius, S. xylosus), Streptococcus pneumoniae, Streptococcus spp. (Streptococcus agalactiae, S. anginosus, S. constellatus, S. dysgalactiae, S. infantarius, S. intermedius, S. minor, S. mitis, S. mutans, S. oligofermentans, S. oralis, S. parasanguinis, S. peroris, S. pseudopneumoniae, S. pyogenes, S. salivarius, S. sanguinis, S. thermophilus, S. viridans, S.canis), Enterococcus faecium, Enterococcus faecalis
  •    ParasitePlex
    Cryptosporidium spp.; Dientamoeba fragilis; Entamoeba histolytica; Giardia intestinalis
  • + TickPlex Basic
    Viz vyšetření jednotlivých microorganismů v seznamu níže.       kliknutím detail zavřete
    Virus klíšťové encefalitidy (TBEV); Borrelia burgdorferi sensu lato
  • + TickPlex L
    Viz vyšetření jednotlivých microorganismů v seznamu níže.       kliknutím detail zavřete
    Virus klíšťové encefalitidy (TBEV); Borrelia burgdorferi sensu lato; Ehrlichia canis; Ehrlichia chaffensis; Candidatus Neoehrlichia mikurensis; Rickettsia spp.; Mycoplasma spp.; Anaplasma spp.; Chlamydia spp.; Babesia spp.; Bartonella spp.
Kvantitativní molekulární detekce virů
 Člověk
  •    BKV
  •    CMV
  •    EBV
  •    Enterovirus spp.
  •    Hepatitis A virus
  •    Hepatitis B virus
  •    Hepatitis C virus
  •    Hepatitis D virus
  •    Hepatitis E virus
  •    HHV-6
  •    HHV-7
  •    HHV-8
  •    HSV-1
  •    HSV-2
  •    Influenza A
  •    Influenza B
  •    JCV
  •    Mumps virus
  •    Norovirus
  •    Parvovirus B19
  •    RSV
  •    Tick-borne Encephalitis virus (TBEV)
  •    VZV
 Pro všechny druhy
  •    Influenza A
  • + Tick-borne encephalitis virus (TBEV)
    Virus klíšťové encefalitidy (Tick-borne encephalitis virus; TBEV) je RNA virus, který se v přírodě vyskytuje s určitou přírodní ohniskovostí. Přenašečem viru je v našich zeměpisných šířkách klíště Ixodes ricinus, parazitující na lesních hlodavcích, liškách, ptácích a veverkách. Klíště získá virus sáním krve nemocného zvířete, přičemž se virus dále pomnoží ve jeho slinných žlázách. Po přisátí na cílové zvíře nebo člověka vpraví infikované klíště do ranky infekční dávku viru. Toto může mít několikeré následky: v případě nízké infekční dávky a dobré imunokompetence postiženého dochází po inkubační době 1-2 týdny k vývoji nespecifických příznaků připomínajících chřipku – horečky, bolesti svalů, zchvácenost. Po několika dnech projevy ustoupí a nemocný se může zcela uzdravit. V případě, že infekční dávka viru prolomila imunitní bariéry postiženého, přechází první stádium ve druhé, které se projevuje horečkami, úpornými bolestmi hlavy, světloplachostí, křečemi a zmateností. Toto druhé stádium je způsobeno šířením viru v centrálním nervovém systému a virem způsobenou meningoencefalitidou. Léčba je pouze symptomatická a podpůrná. Lehčí průběh bývá u dětí a mladistvých. Po prodělaném onemocnění zůstává velmi dobrá imunita. U člověka existuje možnost aktivní imunizace očkováním, které je doporučováno především pro osoby pohybující se v rizikovém prostředí (práce v lese, myslivci, práce se zvířaty). V jiných zemích (Rusko, Indie, Malajsie, Thajsko, Velká Británie, Kanada atd) se vyskytují varianty klíšťové encefalitidy, s různou intenzitou příznaků a různou nebezpečností (Virus ruské jaro-letní encefalitidy, Virus omské hemoragické horečky, Indický virus kyasanurské lesní nemoci, Malajský virus Langat, Kanadský virus Powassan, Louping ill). Řada těchto endemických nemocí má vysokou smrtnost anebo po prodělaném onemocnění zanechává závažné neurologické následky. Ve všech případech je nemoc přenášena klíšťaty, kterých bylo popsáno několik druhů - Dermacentor pictus, Dermacentor marginatus, Ixodes persulcatus nebo Haemaphysalis spinigera. V našich zeměpisných šířkách se tyto druhy klíšťat nevyskytují, nelze však, vzhledem k cestování, vyloučit ani možnost importu daných nákaz.       kliknutím detail zavřete
  •    Zika virus
Kvantitativní molekulární detekce bakterií
-
  •    Acinetobacter baumannii
  •    Aeromonas salmonicida
  • + Anaplasma spp.
    Anaplasma je intracelulární bakterie, způsobující anaplazmózu. Onemocnění se vyskytuje v severní Americe a Kanadě, nelze však vyloučit ani cestovatelský import. Anaplasma phagocytophilum způsobuje onemocnění psů, projevující se horečkou, letargií, častokrát krvácením z nosu. Anaplasma platys je parazitem krevních destiček a způsobuje jejich insuficienci s následným krvácením do sliznic, kůže i tělních dutin. Onemocnění je přenášeno klíšťaty. Onemocnět může řada druhů zvířat i člověk. Léčbou je vysokodávkovaný doxycyklin.       kliknutím detail zavřete
  •    Atopobium vaginae
  • + Bacillus anthracis
    Bacillus anthracis vyvolává antrax u zvířat a při náhodném přenosu i u člověka. Po zavedení očkování byl jeho výskyt výrazně omezen. Klinická forma onemocnění je určována vstupní branou infekce. Při průniku bakterií kůží vzniká nápadná hemoragická nekróza s puchýřky a edémem (pustula maligna – uhlák). Při vdechnutí spor se rozvíjí aspirační forma s postižením plic a mediastina. Při požití potravy kontaminované Bacillus anthracis může vzniknout gastrointestinální forma se střevní hemoragií a průjmy. Všechny formy mohou být komplikovány sepsí. Účinkem antraxového toxinu dochází ke kardiopulmonálnímu selhání a smrti. V terapii se využívá megadávek penicilinu, příp. tetracyklin, chloramfenikol nebo erytromycin, v kombinaci s podáním anianthraxového séra.       kliknutím detail zavřete
  • + Bartonella spp.
    Bartonella spp. je fakultativně intracelulární parazit červených krvinek, který je přenášen drobnými členovci (klíšťata, blechy) nebo savým létajícím hmyzem (komáři). Bartonella zahrnuje několik medicínsky významných druhů. Bartonella henselae, způsobující „Nemoc kočičího škrábnutí“ je zoonóza, která může být velmi nebezpečná pro jedince s těžkou poruchou imunity. Bartonella quintana a Bartonella bacilliformis způsobují celou řadu klinických onemocnění – od nespecifických příznaků (bolesti svalů, kloubů, horečky, systémové zánětlivé projevy) až po závažné horečnaté stavy spojené s hemolytickou anémií. Léčebně se využívá antibiotik tetracyklinové řady nebo chloramfenikol.       kliknutím detail zavřete
  •    Bordetella bronchiseptica
  •    Bordetella pertussis
  • + Borrelia burgdorferi sensu lato
    Borrelia burgdorferi patří mezi čile pohyblivé spirochety. Borrelia burgdorferi způsobuje nemoc označovanou dle místa svého objevení v Lyme, Connecticut, jako Lymská borelióza. Lymská borelióza je onemocnění zvířat i lidí. Nejčastěji je způsobena sáním krve infikovaným klíštětem. Klíště se nakazí parazitováním na nemocném hlodavci. Po přisátí infikovaného klíštěte se ze zažívacího traktu klíštěte uvolňují do krevního oběhu oběti borrelie, které se krví dostávají do mozkomíšního moku, všech orgánů těla a do kloubní tekutiny. U infekce borrelií se rozlišují 3 stádia. První, které nastává několik dnů po kousnutí klíštětem, je charakterizováno mapovitými začervenalými migrujícími skvrnami na kůži, tzv. erythema migrans. V tomto období se rovněž mohou objevit bolesti hlavy, teploty, bolesti svalů a kloubů. Toto stádium, pokud je zachyceno včas, je úspěšně vyléčitelné dlouhodobou (3-4 týdny) terapií penicilinem, amoxicilinem s kyselinou klavulanovou nebo doxycyklinem. Druhé stádium je charakterizované orgánovým postižením, meningoencefalitidou, kloubním postižením. Léčebně se podává cefotaxim nebo benzyl-penicilin, léčebný úspěch však není zaručen. Onemocnění přechází do třetího stádia, které se vyznačuje chronicitou a imunitními změnami na kůži (acrodermatitis chronica atrophicans), poškozením nervového systému a imunitním poškozením kloubů. Onemocnění je vzácně smrtelné. U zvířat existuje účinná prevence ve formě očkování; u lidí není očkovací látka dostupná. V období zvýšeného výskytu klíšťat je proto doporučováno používat repelenty a vhodný oděv. V případě zjištění přisátého klíštěte lze nechat klíště vyšetřit v laboratoři na přítomnost závažných klíšťaty přenášených infekcí.       kliknutím detail zavřete
  • + Brucella spp.
    Brucella je typicky zvířecí a lidský parazit, který se vyznačuje vysokou invazivitou, obzvláště do lymfatického systému, sleziny, pohlavních orgánů, střevního a dýchacího traktu. Brucelóza je primárně zvířecím onemocněním, však při výkonu povolání či jiné manipulaci s nemocným zvířetem může být snadno přenesena na člověka. Patří proto mezi anthropozoonózy. U člověka se vyskytuje několik forem i) sporadická brucelóza, typ febris undulans Bang (původcem je Brucella abortus) a typ febris undulans Traum (původcem je Brucella suis) a ii) endemická brucelóza lidí (maltská horečka), typ febris undulans Bruce (původcem je Brucella melitensis). Brucella melitensis je patogenní pro kozy, ovce, hovězí dobytek a člověka; Brucella abortus je patogenní pro člověka i hovězí dobytek (způsobuje potraty). Brucella suis je patogenní pro vepře. Je rovněž přenosná na člověka. Brucella ovis je patogenní pro ovce, způsobuje potraty a záněty pohlavních orgánů. Brucella canis je patogenní pro psa, způsobuje potraty a záněty urogenitálního ústrojí. Podle lokalizace onemocnění mluvíme o formě hepatolienální, kardiální apod. Nedostatečná léčba vede k významné chronicitě onemocnění a k závažným komplikacím – osteomyelitida, meningoencefalitida, záněty urogenitálního traktu. V terapii brucelózy se uplatňují antibiotika tetracyklinové řady podávaná ve vysokých dávkách, někdy v kombinaci se streptomycinem nebo trimetoprim-sulfametoxazolem. Očkováním se podařilo brucelózu na našem území eradikovat, riziko však přestavuje cestování a importovaná zvířata.       kliknutím detail zavřete
  • + Burkholderia pseudomallei
    Burkholderia pseudomallei je vyvolavatelem závažného onemocnění lidí i zvířat, nazývaného melioidóza. Smrtnost u neléčeného onemocnění dosahuje 95%. Burkholderia pseudomallei je endemickým agens tropických oblastí, odkud může být infekce do našich zeměpisných šířek importována (cestovatelé, import zvířat). Burkholderia má široký okruh přirozených hostitelů – nákazou může onemocnět kůň, vepř, ovce, koza, kočka, pes. Člověk se většinou infikuje drobným poraněním, přes které burkholderia invaduje, nebo inhalací či požitím. Onemocnění se může projevit jako sepse s perakutním průběhem, pneumonie nebo chronický lokalizovaný hnisavý proces. Terapie onemocnění se provádí sulfonamidy, tetracyklinem, chloramfenikolem nebo kanamycinem.       kliknutím detail zavřete
  •    Burkholderia spp.
  • + Campylobacter spp.
    Campylobacter se běžně vyskytuje v přírodě, přičemž většina druhů je adaptována na střevní trakt teplokrevných živočichů. Campylobacter vyvolává střevní infekce u lidí a aborty u domácích zvířat. Campylobacter jejuni a Campylobacter coli jsou původci alimentárních nákaz, kdy se nemocný nakazí požitím nedostatečně tepelně upraveného masa (nejčastěji kuřecího nebo vepřového). Infekce je provázena bolestí břicha, horečkou, průjmem (častokrát krvavým). Onemocnění trvá 5-7 dní a může ustoupit i bez terapie. V případě závažně probíhajících infekcí lze terapeuticky podat makrolidy, tetracykliny, chloramfenikol a aminoglykosidy. Prevencí infekcí Campylobakterem je náležitá hygiena stravování a dostatečná tepelná úprava pokrmů.       kliknutím detail zavřete
  • + Candidatus Neoehrlichia mikurensis
    Ehrlichia je intracelulární parazitická bakterie, která po vstupu do buňky vytvoří tzv. elementární tělísko, ve kterém se ehrlichie začne množit. Přechodem přes stádium iniciálního tělíska dochází k vytvoření tzv. moruly, obsahující velké množství pomnožených ehrlichií. Morula je následně vypuzena z infikované buňky a nový cyklus infekce může začít. Ehrlichia způsobuje infekce zvířat (Ehrlichia canis) nebo lidí (Ehrlichia chaffensis). Nově objevenou bakterií z této skupiny je Candidatus Neoehrlichia Mikurensis, která se vyskytuje kosmopolitně. Ehrlichióza je přenášena sáním krve infikovaným klíštětem. Onemocnění je charakterizováno vysokou horečkou, malátností, bolestí hlavy a svalů, leukopénií a trombocytopénií a kožním exantémem. Lékem volby je vysokodávkovaný doxycyklin.       kliknutím detail zavřete
  • + Chlamydia spp.
    Chlamydia je intracelulární parazit, který ke svému životu využívá energetického metabolismu napadené buňky. Chlamydie (jako infekční tzv. elementární tělísko) po adhezi proniká do cytoplasmy buňky, kde se pomnoží za tvorby tzv. retikulárního tělíska. Retikulární tělísko se opět dělí a dává vzniknout dalším elementárním tělískům, které infikovanou buňku zcela vyplní. Poté napadená buňka praská, elementární tělíska jsou uvolněna a původní napadená buňka ve většině případů hyne. Uvolněná elementární tělíska jsou infekční a mohou infikovat další cílové buňky. Chlamydií rozeznáváme řadu druhů (mnohé byly popsány teprve na základě DNA sekvence). Chlamydie jsou původci lidských i zvířecích onemocnění. U lidí způsobuje Chlamydia trachomatis (specifické sérotypy, endemické v tropických oblastech) pohlavně přenosnou nemoc lymphogranuloma venereum nebo mimořádně závažné oční onemocnění trachom. V našich zeměpisných šířkách se Chlamydia trachomatis uplatňuje jako původce chronických urogenitálních infekcí, které často vedou k neplodnosti nebo řade klinických komplikací (parainfekční záněty kloubů, spojivky, myokardu). Další chlamydií, která se uplatňuje v našich podmínkách je Chlamydia pneumoniae, způsobující převážně u dospělé populace atypické pneumonie, bronchitidy a sinusitidy. Nepříjemnost chlamydiových infekcí je v tom, že nelze zabránit další infekci – protilátková odpověď po prodělaném onemocnění je nízká nebo žádná. U zvířat (ale rovněž jako zoonózy u lidí) se uplatňuje Chlamydia psittaci, původce psitakózy ptáků (papoušci) nebo lidí. Onemocnění je přenášeno infikovaným trusem ptáků, kde Chlamydia psittaci může v infekční podobě přežívat poměrně dlouhou dobu. Psitakóza se projevuje atypickou pneumonií, horečkami, bolestí hlavy, kloubů, někdy průjmem. Chlamydia (Chlamydophila) felis je typickým patogenem koček, způsobujícím konjunktivitidu s výrazným očním výtokem. Onemocnění často přechází do chronicity. Kromě konjunktivitidy může Chlamydia felis způsobovat infekce urogenitálního a gastrointestinálního traktu, rovněž může způsobovat poruchy plodnosti chovných zvířat. Léčba infekce chlamydiemi může být svízelná. Jednak proto, že jsou infekce způsobené chlamydiemi častokrát nedostatečně klinicky rozeznány a tím mají tendenci ke chronicitě, jednak proto, že antibiotická léčba musí být dlouhodobá, přičemž ani tak nemusí být účinná. V léčbě se používají tetracyklinová, makrolidová a azalidová antibiotika. U koček je možná částečná prevence v podobě očkování.       kliknutím detail zavřete
  •    Citrobacter spp.
  • + Clostridium spp.
    Clostridium je kosmopolitně se vyskytující bakterie – lze ji najít ve vodě, bahně řek a rybníků, v mořské vodě, spory v půdě či na vegetaci. Clostridií bylo popsáno mnoho druhů, pro člověka a zvířata je však patogenních pouze několik z nich. Vzhledem k tomu, že Clostridium je bakterie velmi citlivá na přítomnost kyslíku, jsou onemocnění, vyvolávaná Clostridiemi vázaná na prostředí s nízkým parciálním tlakem kyslíku (střevo, vagina, špatně prokrvené a nekrotické tkáně apod.). Clostridia produkují celou řadu toxinů, které významně přispívají ke klinickým projevům onemocnění, případně jsou natolik toxická, že mohou mít pro nemocného fatální následky. Všechny druhy klostridií jsou rezistentní na aminoglykosidy, citlivost je však dobrá na penicilinová antibiotika nebo clindamycin. Clostridia obecně vyvolávají tři druhy onemocnění: neurotoxikace (původcem je Clostridium tetani a Clostridium botulinum), nekrotizující toxoinfekce měkkých tkání a vnitrobřišních orgánů obsahujících svalovinu (původcem jsou histotoxická Clostridia – Clostridium perfringens, Clostridium novyi, Clostridium difficile, Clostridium sordellii, Clostridium histolyticum) a chorobné procesy ve střevě (nekrotizující enterokolitida, pseudomembranózní enterokolitida a průjmy; původcem je Clostridium difficile, Clostridium perfringens). Klostridiové infekce jsou jednak exogenního původu, kdy při úrazech v přírodě nebo při střelném poranění se bakterie nebo jejich spory dostávají do rány, nebo jsou tzv. alimentárního původu, kdy pozřením kontaminované potravy dochází k prudkému rozvoji toxických enteritid nebo kolitid. V případě endogenních infekcí je zdrojem střevo nebo vagina, kde v anaerobním prostředí dochází k masivnímu pomnožení toxigenních Clostridií a k prudkým projevům onemocnění, často končícím letálně. V dalším textu budou přiblížena jednotlivá patogenní Clostridia a projevy nemocí jimi způsobených. Clostridium botulinum je striktně anaerobní bakterie, která se dovede pomnožit v nedostatečně tepelně upravených pokrmech anebo v potravinách, které po tepelné přípravě pomalu chladly. Clostridium botulinum produkuje neurotoxin (botulotoxin), který, pokud se dostane do krevního oběhu a centrálního nervového systému, způsobuje chabou obrnu svalů, projevující se dvojitým viděním, poruchou polykání, slinění a konečně obrnou dýchacích svalů. Jedinou možností záchrany je včasná diagnostika, okamžité podání antibotulinového séra a intenzivní podpůrná léčba, často na oddělení JIP. Clostridium tetani je původcem tetanu, kterého klinické příznaky jsou opět převážně způsobeny produkovaným neurotoxinem (tetanotoxin). Onemocnění vzniká proniknutím bakterií nebo spor Clostridium tetani do kontaminované rány (z prachu, půdy, trusu koní, střelným nebo bodným poraněním). Uvolnění toxinu do krve a centrálního nervového systému vede k tonicko-klonických křečím (nejdříve v obličeji – trismus), potom ke křečím zádového svalstva (opistotonus). Onemocnění je většinou smrtelné, jedinou možností léčby je okamžité podání antitetanického séra a intenzivní podpůrná terapie. Proti tetanu existuje očkování, které zanechává dobrou imunitu na desítky let. Clostridium perfringens, Clostridium novyi, Clostridium histolyticum a Clostridium difficile jsou histolytická Clostridia, která způsobují myonekrózu nebo flegmóny svalů a vnitřních orgánů (plynatá sněť). Infekce se do rány dostává zraněním, většinou v přírodě. V místě nedostatečného prokrvení (nízká hladina kyslíku) se Clostridia pomnoží a vedou k rozpadu svalové tkáně nebo mezisvalových vazivových prostor, často za výrazné tvorby plynu. Léčbou je razantní chirurgická revize rány, široké otevření rány a proplach oxidačními látkami a vysokými dávkami antibiotik. V případě infekce střevní stěny nebo jiných tělesných orgánů, s prudce nastupující nekrózou a sepsí je naprosto nutná chirurgická revize s odstraněním nekrotických tkání, intenzivní antibiotická terapie a maximální podpůrná léčba pro zabránění selhání životně důležitých orgánů a šoku.       kliknutím detail zavřete
  •    Coagulase- negative staphylococci (CoNS)
  • + Ehrlichia canis
    Ehrlichia je intracelulární parazitická bakterie, která po vstupu do buňky vytvoří tzv. elementární tělísko, ve kterém se ehrlichie začne množit. Přechodem přes stádium iniciálního tělíska dochází k vytvoření tzv. moruly, obsahující velké množství pomnožených ehrlichií. Morula je následně vypuzena z infikované buňky a nový cyklus infekce může začít. Ehrlichia způsobuje infekce zvířat (Ehrlichia canis) nebo lidí (Ehrlichia chaffensis). Nově objevenou bakterií z této skupiny je Candidatus Neoehrlichia Mikurensis, která se vyskytuje kosmopolitně. Ehrlichióza je přenášena sáním krve infikovaným klíštětem. Onemocnění je charakterizováno vysokou horečkou, malátností, bolestí hlavy a svalů, leukopénií a trombocytopénií a kožním exantémem. Lékem volby je vysokodávkovaný doxycyklin.       kliknutím detail zavřete
  • + Ehrlichia chaffeensis
    Ehrlichia je intracelulární parazitická bakterie, která po vstupu do buňky vytvoří tzv. elementární tělísko, ve kterém se ehrlichie začne množit. Přechodem přes stádium iniciálního tělíska dochází k vytvoření tzv. moruly, obsahující velké množství pomnožených ehrlichií. Morula je následně vypuzena z infikované buňky a nový cyklus infekce může začít. Ehrlichia způsobuje infekce zvířat (Ehrlichia canis) nebo lidí (Ehrlichia chaffeensis). Nově objevenou bakterií z této skupiny je Candidatus Neoehrlichia Mikurensis, která se vyskytuje kosmopolitně. Ehrlichióza je přenášena sáním krve infikovaným klíštětem. Onemocnění je charakterizováno vysokou horečkou, malátností, bolestí hlavy a svalů, leukopénií a trombocytopénií a kožním exantémem. Lékem volby je vysokodávkovaný doxycyklin.       kliknutím detail zavřete
  •    Enterobacter cloacae
  •    Enterococcus faecalis
  •    Enterococcus faecium
  •    Erysipelothrix rhusiopathiae
  • + Escherichia coli
    Escherichia coli je běžným komenzálem tlustého střeva člověka a zvířat. Fekálním znečištěním se dostává do potravinového řetězce a může vést k infekcím zažívacího traktu (průjmy). Escherichia coli může způsobovat rovněž infekce močových cest, hnisavé procesy, infekce ran a septická onemocnění. V případě průjmových onemocnění se uplatňují enteropatogenní kmeny, které se označují jako EPEC (enteropatogenní Escherichia coli v užším slova smyslu), EIEC (enteroinvazivní kmeny Escherichia coli, s patogenezí onemocnění připomínající infekcí Shigellou), ETEC (enterotoxigenní kmeny Escherichia coli, způsobující průjmy cestovatelů) a EHEC (enterohemoragické kmeny Escherichia coli způsobující závažné průjmy u dětí a novorozenců). Escherichia coli je primárně citlivá na většinu antibiotik kromě benzylpenicilinu.       kliknutím detail zavřete
  •    Flavobacterium psychrophilum
  • + Francisella tularensis
    Francisella tularensis je původcem tularémie (zaječího moru). Nákaza se vyskytuje endemicky u vnímavých hlodavců. Sáním na nemocných zvířatech jsou infikováni drobní členovci (například klíšťata), kteří nákazu dále šíří a jsou současně jejím rezervoárem. Nákazu mohou rovněž udržovat i méně vnímavá zvířata, jako jsou ondatry, srny, lišky a volně žijící ptáci. Mezi vysoce vnímavé hlodavce patří myši, křečci, krysy a zajíci. Franciselly jsou vnitrobuněčnými (intracelulárními) parazity. K nákaze může dojít kousnutím klíšťaty nebo ovády, infekce může být způsobena kontaminovanou vodou či vdechnutím infikovaného prachu, rovněž může k nákaze dojít při profesionálním kontaktu s infikovaným zvířetem (při zpracování infikovaného masa). Tularémie má několik forem: Okuloglandulární forma vzniká, pokud mikrob proniká oční spojivkou; anginózní forma vzniká, pokud nákaza proniká přes tonsily. Tyfoidní forma je doprovázena krvácením a vředovitými změnami v zažívacím traktu, obvykle po pozření Francisell přítomných v kontaminované potravě. Vzhledem k vysoké virulentnosti Francisella tularensis je potřeba biologický materiál odebírat za mimořádně přísných hygienických opatření. Léčba tularémie může být účinná, pokud je onemocnění včas diagnostikováno a je okamžitě započato s antibiotickou léčbou. V řadě případů se však jedná o smrtelné onemocnění.       kliknutím detail zavřete
  •    Gardnerella vaginalis
  •    Klebsiella oxytoca
  •    Klebsiella pneumoniae
  •    Legionella spp.
  • + Leptospira spp.
    Leptospira je spirální pohyblivá bakterie, která je původcem leptospirózy zvířat a lidí. Leptospiry žijí ve vodě nebo vlhkém, bahnitém prostředí. Některé leptospiry jsou nepatogenní a žijí saprofytickým způsobem života (Leptospira biflexa, Leptospira parva). Pro zvířata i člověka je patogenní Leptospira interrogans, která zahrnuje druhy Leptospira icterohaemorrhagiae, způsobující perakutně probíhající leptospirózu, spojenou s orgánovým a slizničním krvácením, žloutenkou a selháním ledvin. U člověka je toto onemocnění nazýváno Weilovou chorobou. Leptospira grippotyphosa způsobuje u člověka blaťáckou horečku, Leptospira pomona horečku chovatelů prasat. Pro psa je vysoce patogenní Leptospira canicola. Leptospira je přenášena infikovanými hlodavci. Vnímavé zvíře nebo člověk se nakazí infikovanou močí. Po vstupu do krve jsou leptospiry rychle distribuovány do celého organismu, napadají endotel krevních cév (vede k těžkým krvácením do sliznic, kůže a orgánů), šíří se do jater, kde způsobují akutní ikterus (žloutenku) s cholestázou, dostávají se do ledvin, kde poškozují glomerulární filtrační aparát. Perakutně probíhající případy končí často fatálně (hlavním původcem Leptospira icterohaemorrhagie), kdy zvíře umírá pod obrazem jaterního a ledvinného selhání spojeného s těžkým krvácením. Méně dramatické klinické případy jsou léčitelné antibiotiky penicilinové řady a symptomaticky. U zvířat existuje možnost očkování proti leptospiróze, protilátková odpověď však není trvalá a je potřebné pravidelné přeočkování.       kliknutím detail zavřete
  • + Listeria monocytogenes
    Listeria monocytogenes je fakultativně intracelulární mikroorganismus, který se kosmopolitně vyskytuje v přírodě a je původcem závažných infekcí zvířat i lidí. Vzhledem ke své rezistenci k vysokému obsahu soli a schopnosti růst i při nízkých teplotách (lednice) Listeria často kontaminuje potraviny a krmné směsi. U zvířat je infekce způsobená kontaminovanou krmní směsí nazývaná „nemoc ze siláže“. Listeria napadá buňky výstelky tenkého střeva (enterocyty), kterými je fagocytována. V enterocytech se pomnoží a je uvolňována do krevního oběhu, kde je vychytána makrofágy. Pokud makrofágy v součinnosti s T-lymfocyty nedokáží infekci lokalizovat, dojde ke generalizaci infekce pod projevy sepse, meningoencefalitidy nebo akutní enterokolitidy. Listeriová sepse a meningoencefalitida jsou často smrtelné. Člověk se může infikovat i při neopatrné manipulaci s nemocným zvířetem nebo při zpracování infikovaného masa či jiných potravin. K terapii listeriózy je doporučovaná kombinovaná terapie ampicilinem a gentamycinem, případně kombinace sulfametoxazol/trimetoprim.       kliknutím detail zavřete
  •    Moraxella catarrhalis
  •    Morganella morganii
  • + Mycobacterium spp.
    Mycobacterium, laikovi známé jako původce tuberkulózy nebo lepry, se s rozmachem cestování opět stává regulérním medicínským problémem, na který je potřeba v klinické diferenciální diagnostice myslet. Mycobacterium tuberculosis je původcem nejčastěji plicní formy tuberkulózy, může se však vyskytnout i mimoplicní lokalizace, například v kostech, močovém měchýři, střevě nebo mozkomíšním moku (bazilární meningitida). Mycobacterium tuberculosis roste na kultivačních půdách extrémně pomalu a první odečet kultivačních půd nastává po 3 týdnech kulivace, další po 6 týdnech a poslední po 9 týdnech. Tomu odpovídá i průběh onemocnění, který progreduje pomalu. Po zavedení očkování BCG vakcínou se počet onemocnění způsobených Mycobacterium tuberculosis minimalizoval. Po ukončení povinného očkování a s importem infikovaných zvířat či osob se však infekce opět objevují. Léčba tuberkulózy probíhá 12 měsíců i déle a v léčebných schématech se využívá kombinace antituberkulotik (izoniazid, rifampicin, pyrazinamid, streptomycin a etambutol). Pro vakcinaci proti tuberkulóze se používá atenuovaného kmene Mycobacterium bovis (BCG vakcína), který má zkříženou imunitní reakci s Mycobacterium tuberculosis. Neatenuovaný, plně virulentní kmen Mycobacterium bovis je infekční pro hovězí dobytek a další zvířata. Mycobacterium leprae, původce lepry (endemická v tropických krajích, ale i v Asii a jižní Evropě) je mimořádně pomalu rostoucí mikrob. První příznaky onemocnění (depigmentovaná ložiska na kůži) se objevují až několik let po primární infekci. V dalších stádiích dochází k rozšiřování těchto ložisek a tvorbě granulomů. Pokud není lepra léčena, onemocnění pomalu progreduje až do stádia obrovských granulomů deformujících tkáně (lví obličej), infekcím granulomů a smrti. Další mykobakteria, která se mohou uplatňovat jako původci onemocnění lidí a zvířat jsou tzv. atypická mykobakteria – Mycobacterium avium a Mycobacterium intracellulare. Obě mykobakteria jsou původci tuberkulózy ptáků a u člověka způsobují atypickou tuberkulózu. Vzhledem k tomu, že jsou zcela rezistentní na dostupná antituberkulotika, je infekce Mycobacterium avium a Mycobacterium intracellulare neléčitelná a pokud nelze postiženou tkáň či orgán chirurgicky odstranit, je smrtelná. Řada mykobakterií je oportunně patogenní a jako původce infekce se uplatní pouze v případech výrazného oslabení imunitního systému hostitele. Sem patří Mycobacterium kansasii, Mycobacterium gordonae, Mycobacterium marinum, Mycobacterium fortuitum a další. Tato mykobakteria způsobují tzv. mykobakteriózy, které většinou dobře odpovídají na kombinovanou léčbu antituberkulotiky.       kliknutím detail zavřete
  • + Mycoplasma genitalium
    Mycoplasma je nejmenší doposud popsaná bakterie, která ve svém malém genomu nekóduje celou řadu životně důležitých proteinů, proto je zcela závislá na parazitickém způsobu života. Mykoplasma je adherentním parazitem, tzn. nevstupuje do buňky, ale pomocí kontaktního terčíku pevně lne k membráně napadené buňky. Na základě DNA profilů bylo popsáno velké množství mykoplasmat, ze kterých některá jsou legitimními původci nemocí lidí i zvířat. U lidí se jako původce chronických infekcí urogenitálního traktu (tzv. negonokokové uretritidy; NGU) uplatňuje Mycoplasma gentitalium a Mycoplasma hominis. Jako původe atypických pneumonií se uplatňuje Mycoplasma pneumoniae. Pro zvířata je rovněž patogenní celá řada mykoplasmat, například Mycoplasma canis, způsobující chronické uroinfekce a prostatitidy, Mycoplasma felis s projevy podobnými, navíc byla popsána jako původce respiračních infektů. Mykoplasmata jsou přenášena aerosolem (kapénkovou infekcí), pohlavním přenosem, byly popsány i případy přenosu infikovaným klíštětem. Mykoplasmová infekce je úspěšně léčitelná tetracyklinovými antibiotiky nebo erytromycinem.       kliknutím detail zavřete
  • + Mycoplasma hominis
    Mycoplasma je nejmenší doposud popsaná bakterie, která ve svém malém genomu nekóduje celou řadu životně důležitých proteinů, proto je zcela závislá na parazitickém způsobu života. Mykoplasma je adherentním parazitem, tzn. nevstupuje do buňky, ale pomocí kontaktního terčíku pevně lne k membráně napadené buňky. Na základě DNA profilů bylo popsáno velké množství mykoplasmat, ze kterých některá jsou legitimními původci nemocí lidí i zvířat. U lidí se jako původce chronických infekcí urogenitálního traktu (tzv. negonokokové uretritidy; NGU) uplatňuje Mycoplasma gentitalium a Mycoplasma hominis. Jako původe atypických pneumonií se uplatňuje Mycoplasma pneumoniae. Pro zvířata je rovněž patogenní celá řada mykoplasmat, například Mycoplasma canis, způsobující chronické uroinfekce a prostatitidy, Mycoplasma felis s projevy podobnými, navíc byla popsána jako původce respiračních infektů. Mykoplasmata jsou přenášena aerosolem (kapénkovou infekcí), pohlavním přenosem, byly popsány i případy přenosu infikovaným klíštětem. Mykoplasmová infekce je úspěšně léčitelná tetracyklinovými antibiotiky nebo erytromycinem.       kliknutím detail zavřete
  • + Mycoplasma pneumoniae
    Mycoplasma je nejmenší doposud popsaná bakterie, která ve svém malém genomu nekóduje celou řadu životně důležitých proteinů, proto je zcela závislá na parazitickém způsobu života. Mykoplasma je adherentním parazitem, tzn. nevstupuje do buňky, ale pomocí kontaktního terčíku pevně lne k membráně napadené buňky. Na základě DNA profilů bylo popsáno velké množství mykoplasmat, ze kterých některá jsou legitimními původci nemocí lidí i zvířat. U lidí se jako původce chronických infekcí urogenitálního traktu (tzv. negonokokové uretritidy; NGU) uplatňuje Mycoplasma gentitalium a Mycoplasma hominis. Jako původe atypických pneumonií se uplatňuje Mycoplasma pneumoniae. Pro zvířata je rovněž patogenní celá řada mykoplasmat, například Mycoplasma canis, způsobující chronické uroinfekce a prostatitidy, Mycoplasma felis s projevy podobnými, navíc byla popsána jako původce respiračních infektů. Mykoplasmata jsou přenášena aerosolem (kapénkovou infekcí), pohlavním přenosem, byly popsány i případy přenosu infikovaným klíštětem. Mykoplasmová infekce je úspěšně léčitelná tetracyklinovými antibiotiky nebo erytromycinem.       kliknutím detail zavřete
  • + Mycoplasma spp.
    Mycoplasma je nejmenší doposud popsaná bakterie, která ve svém malém genomu nekóduje celou řadu životně důležitých proteinů, proto je zcela závislá na parazitickém způsobu života. Mykoplasma je adherentním parazitem, tzn. nevstupuje do buňky, ale pomocí kontaktního terčíku pevně lne k membráně napadené buňky. Na základě DNA profilů bylo popsáno velké množství mykoplasmat, ze kterých některá jsou legitimními původci nemocí lidí i zvířat. U lidí se jako původce chronických infekcí urogenitálního traktu (tzv. negonokokové uretritidy; NGU) uplatňuje Mycoplasma gentitalium a Mycoplasma hominis. Jako původe atypických pneumonií se uplatňuje Mycoplasma pneumoniae. Pro zvířata je rovněž patogenní celá řada mykoplasmat, například Mycoplasma canis, způsobující chronické uroinfekce a prostatitidy, Mycoplasma felis s projevy podobnými, navíc byla popsána jako původce respiračních infektů. Mykoplasmata jsou přenášena aerosolem (kapénkovou infekcí), pohlavním přenosem, byly popsány i případy přenosu infikovaným klíštětem. Mykoplasmová infekce je úspěšně léčitelná tetracyklinovými antibiotiky nebo erytromycinem.       kliknutím detail zavřete
  •    Nocardia spp.
  •    Paenibacillus larvae
  •    Proteus mirabilis
  •    Pseudomonas aeruginosa / putida
  • + Rhodococcus equi
    Rhodococcus equi je bakterie běžně se vyskytující v půdě a prašném prostředí. Je obávaným původcem pneumonií koní (především hříbat) a koz. Rhodococcus equi může být rovněž původcem atypických pneumonií u člověka, připomínajících tuberkulózu. Infekce bakterií Rhodococcus equi u lidí se však vyskytují výlučně o těžce imunokompromitovaných jedinců, jakými jsou pacienti s floridní HIV infekcí (AIDS) nebo pacienti v transplantačním programu.       kliknutím detail zavřete
  • + Rickettsia spp.
    Rickettsia je obligatorně intracelulární parazit, kterého přirozenými hostiteli jsou hlodavci, psi, lesní zvěř, ovce, kozy a skot, včetně člověka. Některé rickettsie dokonce parazitují na roztočích nebo larvách komárů. Vektorem jsou nejrůznější členovci (například klíšťata), v jejichž střevním epitelu se rickettsie množí a někdy jako symbionti ovlivňují jejich reprodukci a vývoj. Podle povahy vyvolaného onemocnění lze rickettsie rozdělit na tyfové a vyvolavatele exantemových horeček. Rickettsia prowazekii je původcem endemického tyfu, zvaného též skvrnitý tyfus. Přírodním rezervoárem je v tomto případě člověk, přenašečem veš šatní (Pediculus humanus). Průměrná inkubační doba je u skvrnitého tyfu 8 dnů. Onemocnění začíná nespecifickými symptomy, poté nastupují vysoké horečky trvající 8 až 10 dnů, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Petechiální makulózní exantém se může objevit u poloviny nemocných. Antibiotická terapie musí být kombinována s protiepidemickými opatřeními a zejména s likvidací přenašečů. Brill-Zinserova choroba je pozdní vzplanutí nemoci, ke kterému může dojít i řadu let po primární infekci. Rickettsie totiž umí perzistovat v endoteliálních buňkách a ve vhodném okamžiku (snížení imunity jedince) může dojít k její opětovné aktivaci. Rickettsia typhi je původce epidemického nebo též myšího tyfu. Onemocnění je přenášeno blechami. Inkubace onemocnění je 7-14 dnů. Nástup symptomů není tak prudký jako u skvrnitého tyfu a zahrnuje bolesti hlavy, bolesti svalů, horečku, neproduktivní kašel. Přibližně po týdnu se objevuje makulopapulózní exantém na hrudníku a břiše. Průběh je většinou nekomplikovaný, kratší než 3 týdny, a to i u neléčených osob. Rickettsia rickettsii způsobuje onemocnění nazývané horečka Skalistých hor. Jako přenašeč bylo doposud popsáno více než 6 druhů klíšťat. Onemocnění se projevuje hemoragickou horečkou s poruchou endotelu, s následnou hypovolémií a šokem. Evropské varianty nemocí mikroorganismem Rickettsia rickettsii zahrnují Marseilleskou neboli Středozemní či Astracháňskou horečku. Z nejbližších sousedů se Rickettsie vyskytují na jižním a východním Slovensku a ve Švýcarsku. Terapií rickettsiových horeček je včasné nasazení antibiotik tetracyklinové řady nebo chloramfenikol a důsledná podpůrná léčba, obzvláště v případech komplikovaných hypovolémií na podkladě poškození cévního endotelu.       kliknutím detail zavřete
  • + Salmonella enterica
    Salmonella, na základě soudobé genetické klasifikace, obsahuje jediné species Salmonella enterica. Jednotlivé sérotypy se nadále označují původními druhovými názvy – např. Salmonella enterica subsp. typhimurium je v praxi označována zkráceně pouze Salmonella typhimurium. Salmonelly jsou primárními střevními parazity člověka i zvířat, domácích i divokých. Vyskytují se i v odpadcích, ve vodě nebo půdě. Salmonella typhi vyvolává břišní tyfus, septické onemocnění projevující se horečkou a bolestí hlavy. Onemocnění nelze eradikovat – bacilonosič je nadále zdrojem infekce pro další nemocné. Proto se u onemocnění břišním tyfem, kromě antibiotické terapie, využívá chirurgického odstranění žlučníku, který bývá chronickým rezervoárem salmonel. Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium jsou vyvolavateli infekčních průjmů, které vznikají po pozření infikovaného kuřecího masa nebo vajec nebo pokrmů po nedostatečné tepelné úpravě. Průjmy mohou být intenzivní, však antibiotická terapie většinou není nutná a dostatečným způsobem léčby je důkladná rehydratace nemocného. V případě extraintestinálních, lokalizovaných salmonelových infekcí (klouby, meningy) je pro eradikaci infekce antibiotická terapie naprostou nutností; využívá se chloramfenikol.       kliknutím detail zavřete
  • + Shigella spp.
    Shigella je bakterie, vyvolávající u člověka bacilární dysenterii. Patří sem Shigella dysenteriae, způsobující závažné průjmy, často hemoragické. Zdrojem infekce je člověk, cesta infekce je fekálně-orální, jedná se o tzv. „nemoc špinavých rukou“. Shigella dysenteriae produkuje shiga toxin, uplatňující se při vývoji hemolyticko-uremického syndromu, který může být život ohrožujícím stavem. Dalšími důležitým zástupci jsou Shigella flexneri, Shigella boydii, Shigella sonnei. Všechny druhy Shigell jsou enteropatogenní. Po prodělaném onemocnění je nutné vyšetřit, zda nevzniklo bacilonosičství.       kliknutím detail zavřete
  •    Staphylococcus aureus
  •    Streptococcus equi subsp. equi
  •    Streptococcus spp.
  •    Tropheryma whipplei
  •    Ureaplasma spp.
  •    Yersinia ruckeri
  • + Yersinia spp.
    Yersinia je bakteriální rod, který zahrnuje několik lékařsky významných druhů. Yersinia pestis, původce moru se vyskytuje endemicky v teplých pásmech – Afrika, Jižní Indie, jih USA. Přirozeným rezervoárem moru jsou lesní zvířata a krysy, přičemž nákaza je na člověka nebo zvíře přenášena infikovanými blechami, kterým se Yersinie množí v přední části žaludku. Při sání krve jsou do krevního oběhu oběti masivně uvolňovány. V místě prostupu infekce dochází k vytvoření hemoragické pustuly, která má tendenci nekrotizovat. Pustula (bubo) je drénována do regionálních mízních uzlin, odkud je Yersinia pestis dále roznášena krevním oběhem. V případě epidemií se další nemocní mohou nakazit kapénkovou infekcí, kdy dochází k vývoji těžké pneumonie – primární plicní mor. Onemocnění má vysokou smrtnost, v případě prodělání infekce však vzniká dobrá imunita. Antibiotická léčba je založená na podávání chloramfenikolu, streptomycinu, kanamycinu, tetracyklinu nebo chinolonů. V endemických oblastech se streptomycin podává i preventivně. Yersinia pseudotuberculosis je běžným patogenem hlodavců, ptáků a sudokopytníků. Virulentní kmeny mohou u lidí a zvířat způsobovat postižení zažívacího traktu (akutní a chronická apendicitida, postižení mezenteriálních uzlin). Yersinia enterocolitica způsobuje prudké alimentární infekce (většinou je zdrojem infikované vepřové maso), které se projevují horečkou, bolestí břicha a průjmy. Lékem volby je tetracyklin.       kliknutím detail zavřete
  • + Kvantitativní NGS pandetekce bakterií

    Next Generation Sequencing (NGS) je nová, moderní molekulární technologie, která díky své obrovské analytické kapacitě nachází uplatnění v mnoha oborech medicíny.

    V případe molekulární mikrobiologie (nový progresivní obor umožňující detekovat i běžně nekultivovatelné nebo vzácné patogeny), umožňuje technologie NGS globální diagnostický záběr – ve vzorku pacienta je možné najednou analyzovat přítomnost všech bakterií (doposud popsáno přes 4 000 druhů), všech hub (doposud popsáno přes 70 000 druhů) a všech virů (doposud popsáno přes 300 000 savčích virů). NGS technologie nemá žádné omezení ve svém diagnostickém rozsahu; pokud je ve vzorku mikroorganismus přítomen, je detekován. NGS technologie není limitována ani typem zpracovávaného materiálu; každý biologický materiál je pro NGS analýzu vhodný. Vzhledem výše uvedenému se jedná o zcela průlomový přístup k detekci a identifikaci původců infekčních nemocí, a to i v těch případech, kdy klasická mikrobiologie (kultivace patogenních mikroorganismů v mikrobiologických kultivačních půdách) selhává.

    Technologie, používané do doby implementace NGS sice rovněž umožňovaly široký záběr vyšetření, však za násobně vyšší cenu, a čas potřebný k provedení rozsáhlých analýz přesahoval možnosti laboratoří. S nástupem NGS se otevírá nová éra využití molekulárních analýz pro nejširší rozsah medicínských aplikací, s diagnostikou výtěžností předčící všechny ostatní běžně používané metody.       kliknutím detail zavřete

    Vyšetření bez detekčního limitu s využitím Next Generation Sequencing (NGS). Technika je vhodná ke studiu mikrobiomů v nejrůznějších anatomických lokalitách s předpokládanou vysokou směsností mikroflóry (horní cesty dýchací, urogenitální trakt, střevní mikrobiom) nebo k analýze mikrobiálních populací ve vysoce kontaminovaných ránách.        
  •    Kvalitativní pandetekce bakterií - Sanger
    Technika bez detekčního limitu a bez nutnosti bližší specifikace indikace. Je vhodná pro primárně sterilní materiály nebo materiály s majoritním zastoupením jednoho patogenního mikroorganismu.    
Kvantitativní molekulární detekce parazitů
-
  •    Acanthamoeba spp.
  •    Atoxoplasma spp.
  •    Babesia spp.
  •    Balamuthia mandrillaris
  • + Cryptosporidium spp.
    Cryptosporidium je parazitická kokcidie, vyznačující se velmi odolnými infekčními oocystami. Cryptosporidium se do střeva dostává potravou nebo vodou kontaminovanou oocystami. Z nich se ve střevě uvolní parazit, který se přisaje na epitel střeva a současně ho destruuje. Tento proces vede u člověka i zvířat k masivním vodnatým a nekrvavým průjmům, které mohou být až život ohrožující. Cryptosporidium může persistovat ve žlučových cestách, které může rovněž poškozovat. Cryptosporidium je obávaným parazitem nemocných v transplantačních programech. Specifická léčba není známá, je možná pouze léčba symptomatická a podpůrná (náhrada ztracených elektrolytů a vody, alimentační podpora).       kliknutím detail zavřete
  •    Cyclospora cayetanensis
  •    Demodex canis
  • + Dientamoeba fragilis
    Dientamoeba fragilis je parazitický bičíkovec, který se vyskytuje ve střevu lidí, goril, prasat a dalších zvířat. Infekce Dientamébou může mít nejrůznější klinické formy – od nespecifického střevního dyskomfortu až k úporným průjmům, křečovitým bolestem břicha a celkové zchvácenosti. Nákaza probíhá fekálně-orální cestou cystami z kontaminované stolice. Možností léčby je metronidazol.       kliknutím detail zavřete
  •    Dirofilaria immitis
  • + Echinococcus spp.
    Echinococcus spp. zahnuje: Echinococcus canadensis, Echinococcus granulosus, Echinococcus felidis, Echinococcus shiquicus, Echinococcus multilocularis, Echinococcus ortleppi, Echinococcus equinus, Echinococcus vogeli, Echinococcus oligarthrus
     
            kliknutím detail zavřete
  •    Encephalitozoon cuniculi
  • + Entamoeba histolytica
    Entamoeba histolytica je parazitická měňavka, která se v prostředí pohybuje pomocí panožek. Vyskytuje se v podmínkách s nízkou hygienickou úrovní, převážně v teplém a vlhkém klimatu. Žije v tlustém střevě, kde se živí bakteriemi. Během vývoje se mění v cystu, která je vylučována stolicí. Toto neinfekční stadium se nazývá Entamoeba histolytica minuta. Za určitých okolností se však forma minuta mění v enteroinvazivní formu Entamoeba histolytica magna, která napadá a destruuje epitel tlustého střeva. Tvoří se hluboké střevní eroze, které mají charakteristický tvar široké lahve s úzkým hrdlem. V lézi se měňavky živí tkáňovou drtí. Hematogenním rozsevem mohou být měňavky zaneseny do jater, plic, mozku, sleziny, kde vytvářejí abscesy. Entamoeba se šíří fekálně – orální cestou, cystami z kontaminované stolice. Onemocnění způsobené Entamoebami má široký klinický obraz – od nespecifických gastrointestinálních potíží až k těžkým průjmům s hlenem a krví. Léčba je antiparazitární (metronidazol) a symptomatická (náhrada tekutin, realimentace).       kliknutím detail zavřete
  • + Giardia intestinalis
    Giardia intestinalis patří mezi prvoky. Je jedním z nejčastějších střevních parazitů, obzvláště v oblastech s nízkou úrovní hygieny. Giardia intestinalis má dvě vývojové formy – formu trofozoitu a formu cysty. Trofozoit má jemný hruškovitý tvar a pomocí přísavek lne k epitelu horních etáží tenkého střeva (duodenum, jejunum). Zde působí lokální dráždění, projevující se bolestmi břicha, úpornými průjmy mastného vzhledu, s hlenem, však většinou bez přítomnosti krve. Z nižších etáží střeva se cysty uvolňují stolicí, čímž se může snadno nakazit další jedinec. Léčba je symptomatická a antiparazitární – využívá se metronidazol.       kliknutím detail zavřete
  • + Hepatozoon canis
    Hepatozoon canis je parazitem, který je na psa přenášen klíšťaty. K infekci však nedochází sáním krve, ale pozřením infikovaného členovce. Z něj se ve střevě vnímavého jedince uvolňují infekční sporozoiti, kteří invazí krevního oběhu osídlují a poškozují řadu orgánů (játra, slezina, svaly, mozek). Hepatozoonóza je v našich zemích spíše vzácné onemocnění, je však potřeba na něj myslet v případe anemizace zvířete, výrazné únavy, svalové slabosti, myositid, neobvyklých osifikací skeletu a horečky. Hepatozoon canis se endemicky vyskytuje v jižních státech USA, jižní Evropě, Asii a Africe, nelze však vyloučit ani sporadickou (například importovanou) infekci i v jiných zeměpisných šířkách. Hepatozoonóza, díky své dlouhé inkubační době, není vázaná pouze na sezónu výskytu klíšťat a může být diagnostikována celoročně. Specifická léčba onemocnění bohužel neexistuje, terapeuticky se s určitým efektem využívá imidocarb.       kliknutím detail zavřete
  •    Isospora spp.
  •    Leishmania spp.
  •    Myxobolus cerebralis
  •    Naegleria spp.
  • + Neospora caninum
    Neospora caninum je parazitická kokcidie, donedávna zaměňovaná za Trichomonádu. Neospora caninum má globální geografický výskyt. Infekce u hovězího dobytka způsobuje onemocnění reprodukčních orgánů a zvýšené zmetání, infekce u psů vede k těžkým neuromuskulárním příznakům – polymyositis, polyradiculoneuritis, encephalomyelitis; křečím a obrnám, poruchám vizu, ataxii a slabosti končetin. Promořenost divoce-žijících zvířat je poměrně vysoká (převážně psovité šelmy a masožravci). Přenos Neospora caninum je sexuální a transplacentární (hovězí dobytek) nebo je uskutečňován ingescí (pozřením) infekčních oocyst v infikované potravě (hovězí dobytek, psy). Léčebnou možností je podávání clindamycinu.       kliknutím detail zavřete
  •    Plasmodium falciparum
  •    Tetracapsuloides bryosalmonae
  • + Toxoplasma gondii
    Toxoplasma gondii je parazitická kokcidie s poměrně složitým životním cyklem. Rezervoárem onemocnění jsou kočky, u kterých infekce Toxoplasmou probíhá bezpříznakově. Kočka (nebo kočkovité šelmy), mohou v průběhu infekce vylučovat až milion oocyst denně. Oocysta po vyloučení stolicí musí nejdříve několik hodin na vzduchu dozrát, čímž se stává infekční. Pokud zralou oocystu pozře vnímavý jedinec, dochází v jeho střevě okamžitě k uvolnění rohlíčkovitých sporozoitů, které jsou krví zanášeny do nejrůznějších orgánů. Zde se částečně pomnoží, ale vlivem imunitní reakce hostitele se zapouzdří. Za vhodných okolností (imunosuprese) se však mohou opět z dormantního stavu sporozoité aktivovat a vyvolat akutní infekci. Toxoplasmové encefalitidy, myokarditidy apod. mají mimořádně nepříznivou prognózu, z velké části i díky primárnímu onemocnění, které vedlo ke ztrátě imunokompetence (zhoubné nádory, AIDS). Pokud se infekce vyskytne u seronegativní těhotné, je riziko těžkého postižení plodu nebo jeho úmrtí velmi vysoké. Proto při zjištění serokonverze (tj. objevení se protilátek) je u těhotných indikována léčba. Terapie je založená na kombinaci pyrimethaminu a sulfadiazinu.       kliknutím detail zavřete
  •    Trichomonas gallinae
  •    Trichomonas vaginalis
  • + Tritrichomonas foetus
    Tritrichomonas foetus je parazitická trichomonáda, která se uplatňuje jako původce chronických průjmů u koček (fekálně-orální přenos) a infekcí urogenitálního (sexuální přenos) a gastrointestinálního traktu (fekálně-orální přenos) u hovězího dobytka. Může se rovněž bezpříznakově vyskytovat v zažívacím traktu prasat. Vyskytuje se na severoamerickém kontintentu, v Evropě, Austrálii. U koček je potřeba na infekci Tritrichomonas foetus myslet v případech chronických průjmů a neprospívání, převážně u koťat a mladých koček čistokrevných zvířat (ta jsou zvýšeně vnímavá k infekci). Léčba je svízelná, využívá se metronidazol nebo jiné antiparazitární preparáty.       kliknutím detail zavřete
Kvantitativní molekulární detekce hub
-
  • + Aspergillus fumigatus
    Aspergillus je vláknitá houba (mikromyceta), široce rozšířená v přírodě. Vyskytuje se ve vodě, v půdě, prachu, na rostlinách. Rod Aspergillus zahrnuje přes 150 druhů, ze kterých některé jsou patogenní pro člověka a zvířata. Infekce Aspergilem předpokládá sníženou hladinu imunity vnímavého jedince. Jedná se především o jedince oslabené zhoubným onemocněním (především krvetvorby – leukémie, lymfomy) nebo nemocné s poruchou imunity z jiných důvodů – těžké přidružené infekce, malnutrice, vysoký věk, novorozenci, nemocní v transplantačních programech. U těchto jedinců dochází nejčastěji k plicním infekcím, kdy vstupní branou jsou dýchací cesty, přičemž se často vyvine těžká plicní mykóza, která je obtížně terapeuticky zvládnutelná. Aspergilové infekce u imunokompromitovaných mají tendenci k angioinvazivitě (Aspergily pronikají do cév) a ke generalizaci (infikují orgány těla). Prognóza plicních aspergilóz je krajně nepříznivá. Aspergillus rovněž způsobuje mykotické sinusitidy, otitidy, záněty očnice nebo mykotické infekce centrálního nervového systému. Z Aspergilů se nejčastěji jako patogen uplatňuje Aspergillus fumigatus, vzácněji Aspergillus niger, Aspergillus flavus, vzácně další Aspergilly. Léčba je svízelná, využívá se Amphotericin B a antimykotika skupiny imidazolových a triazolových derivátů.       kliknutím detail zavřete
  • + Aspergillus spp.
    Aspergillus je vláknitá houba (mikromyceta), široce rozšířená v přírodě. Vyskytuje se ve vodě, v půdě, prachu, na rostlinách. Rod Aspergillus zahrnuje přes 150 druhů, ze kterých některé jsou patogenní pro člověka a zvířata. Infekce Aspergilem předpokládá sníženou hladinu imunity vnímavého jedince. Jedná se především o jedince oslabené zhoubným onemocněním (především krvetvorby – leukémie, lymfomy) nebo nemocné s poruchou imunity z jiných důvodů – těžké přidružené infekce, malnutrice, vysoký věk, novorozenci, nemocní v transplantačních programech. U těchto jedinců dochází nejčastěji k plicním infekcím, kdy vstupní branou jsou dýchací cesty, přičemž se často vyvine těžká plicní mykóza, která je obtížně terapeuticky zvládnutelná. Aspergilové infekce u imunokompromitovaných mají tendenci k angioinvazivitě (Aspergily pronikají do cév) a ke generalizaci (infikují orgány těla). Prognóza plicních aspergilóz je krajně nepříznivá. Aspergillus rovněž způsobuje mykotické sinusitidy, otitidy, záněty očnice nebo mykotické infekce centrálního nervového systému. Z Aspergilů se nejčastěji jako patogen uplatňuje Aspergillus fumigatus, vzácněji Aspergillus niger, Aspergillus flavus, vzácně další Aspergilly. Léčba je svízelná, využívá se Amphotericin B a antimykotika skupiny imidazolových a triazolových derivátů.       kliknutím detail zavřete
  •    Batrachochytrium dendrobatidis
  •    Blastomyces dermatitidis
  • + Candida albicans
    Candida je hlavním původcem povrchových (kožních a slizničních) i systémových mykóz (jsou postiženy vnitřní tělesné orgány a tkáně). Kandidy se vyskytují zcela ubikviterně. Nejčastějším zástupcem je Candida albicans, která způsobuje mykotické infekce pohlavních orgánů, ústní dutiny, plic, močového měchýře, sepse, ale i velmi úporné infekty kůže (dermatomykózy) a nehtů (onychomykózy). Z dalších lékařsky významných kandid se uplatňují Candida tropicalis, Candida parapsilosis, Candida glabrata, Candida inconspicua, Candida dubliniensis a další. Velmi obávané jsou infekce krevního řečiště (sepse), které mají vysokou smrtnost. K léčbě kandidóz se používá nystatin, amphotericin B, pimaricin, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  • + Candida dubliniensis
    Candida je hlavním původcem povrchových (kožních a slizničních) i systémových mykóz (jsou postiženy vnitřní tělesné orgány a tkáně). Kandidy se vyskytují zcela ubikviterně. Nejčastějším zástupcem je Candida albicans, která způsobuje mykotické infekce pohlavních orgánů, ústní dutiny, plic, močového měchýře, sepse, ale i velmi úporné infekty kůže (dermatomykózy) a nehtů (onychomykózy). Z dalších lékařsky významných kandid se uplatňují Candida tropicalis, Candida parapsilosis, Candida glabrata, Candida inconspicua, Candida dubliniensis a další. Velmi obávané jsou infekce krevního řečiště (sepse), které mají vysokou smrtnost. K léčbě kandidóz se používá nystatin, amphotericin B, pimaricin, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  • + Candida glabrata
    Candida je hlavním původcem povrchových (kožních a slizničních) i systémových mykóz (jsou postiženy vnitřní tělesné orgány a tkáně). Kandidy se vyskytují zcela ubikviterně. Nejčastějším zástupcem je Candida albicans, která způsobuje mykotické infekce pohlavních orgánů, ústní dutiny, plic, močového měchýře, sepse, ale i velmi úporné infekty kůže (dermatomykózy) a nehtů (onychomykózy). Z dalších lékařsky významných kandid se uplatňují Candida tropicalis, Candida parapsilosis, Candida glabrata, Candida inconspicua, Candida dubliniensis a další. Velmi obávané jsou infekce krevního řečiště (sepse), které mají vysokou smrtnost. K léčbě kandidóz se používá nystatin, amphotericin B, pimaricin, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  • + Candida krusei
    Candida je hlavním původcem povrchových (kožních a slizničních) i systémových mykóz (jsou postiženy vnitřní tělesné orgány a tkáně). Kandidy se vyskytují zcela ubikviterně. Nejčastějším zástupcem je Candida albicans, která způsobuje mykotické infekce pohlavních orgánů, ústní dutiny, plic, močového měchýře, sepse, ale i velmi úporné infekty kůže (dermatomykózy) a nehtů (onychomykózy). Z dalších lékařsky významných kandid se uplatňují Candida tropicalis, Candida parapsilosis, Candida glabrata, Candida inconspicua, Candida dubliniensis a další. Velmi obávané jsou infekce krevního řečiště (sepse), které mají vysokou smrtnost. K léčbě kandidóz se používá nystatin, amphotericin B, pimaricin, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  • + Candida spp.
    Candida je hlavním původcem povrchových (kožních a slizničních) i systémových mykóz (jsou postiženy vnitřní tělesné orgány a tkáně). Kandidy se vyskytují zcela ubikviterně. Nejčastějším zástupcem je Candida albicans, která způsobuje mykotické infekce pohlavních orgánů, ústní dutiny, plic, močového měchýře, sepse, ale i velmi úporné infekty kůže (dermatomykózy) a nehtů (onychomykózy). Z dalších lékařsky významných kandid se uplatňují Candida tropicalis, Candida parapsilosis, Candida glabrata, Candida inconspicua, Candida dubliniensis a další. Velmi obávané jsou infekce krevního řečiště (sepse), které mají vysokou smrtnost. K léčbě kandidóz se používá nystatin, amphotericin B, pimaricin, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  • + Candida tropicalis
    Candida je hlavním původcem povrchových (kožních a slizničních) i systémových mykóz (jsou postiženy vnitřní tělesné orgány a tkáně). Kandidy se vyskytují zcela ubikviterně. Nejčastějším zástupcem je Candida albicans, která způsobuje mykotické infekce pohlavních orgánů, ústní dutiny, plic, močového měchýře, sepse, ale i velmi úporné infekty kůže (dermatomykózy) a nehtů (onychomykózy). Z dalších lékařsky významných kandid se uplatňují Candida tropicalis, Candida parapsilosis, Candida glabrata, Candida inconspicua, Candida dubliniensis a další. Velmi obávané jsou infekce krevního řečiště (sepse), které mají vysokou smrtnost. K léčbě kandidóz se používá nystatin, amphotericin B, pimaricin, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  •    Coccidioides immitis
  • + Cryptococcus spp.
    Cryptococcus je mikromyceta kvasinkového typu. Vyskytuje se kosmopolitně v půdě, na rostlinách a ve velmi širokém spektru zvířecích hostitelů. Mikrobiologicky významný je především Cryptococcus neoformans, který se vyskytuje v ptačích hnízdištích a trusu ptáků (převážně holubů). Infekce vzniká nejčastěji inhalací, kdy dochází k vývoji mykotické pneumonie (kryptokokóza). Z postižených plic se Cryptococcus dále dostává do krevního systému a mozkové tkáně, kde vyvolává těžké meningoencefalitidy. Před zavedením terapie Amfotericinem B byla kryptokoková meningoencefalitida vždy smrtelná. Z dalších kryptokoků se jako patogeny lidí a zvířat uplatňují Cryptococcus carnescens, Cryptococcus flavescens, Cryptococcus aureus; infekce jimi způsobené jsou však vzácné.       kliknutím detail zavřete
  • + Cryptocooccus neoformans
    Cryptococcus je mikromyceta kvasinkového typu. Vyskytuje se kosmopolitně v půdě, na rostlinách a ve velmi širokém spektru zvířecích hostitelů. Mikrobiologicky významný je především Cryptococcus neoformans, který se vyskytuje v ptačích hnízdištích a trusu ptáků (převážně holubů). Infekce vzniká nejčastěji inhalací, kdy dochází k vývoji mykotické pneumonie (kryptokokóza). Z postižených plic se Cryptococcus dále dostává do krevního systému a mozkové tkáně, kde vyvolává těžké meningoencefalitidy. Před zavedením terapie Amfotericinem B byla kryptokoková meningoencefalitida vždy smrtelná. Z dalších kryptokoků se jako patogeny lidí a zvířat uplatňují Cryptococcus carnescens, Cryptococcus flavescens, Cryptococcus aureus; infekce jimi způsobené jsou však vzácné.       kliknutím detail zavřete
  • + Fusarium spp.
    Fusarium je houba saprofytující a parazitující na rostlinách, nicméně v poslední době se začíná uplatňovat i jako oportunní patogen u lidí a zvířat - převážně u těžce imunokompromitovaných jedinců (přidružené nádorové onemocnění, AIDS, těžké defekty imunity z jiných příčin). Fusarium u vnímavých jedinců může způsobovat kožní mykózy, ale i těžké plicní mykózy. Léčba je obdobná jako u systémových kandidóz nebo aspergilóz – amphotericin B, imidazolové a triazolové deriváty.       kliknutím detail zavřete
  •    Histoplasma capsullatum
  •    Microsporum canis
  • + Mucoraceae
    Rhizopus a Mucor jsou vláknité houby (mikromycety, zygomycety), patřící do stejného řádu Mucorales. Obě houby se vyskytují kosmopolitně v přírodě, infekce vzniká nejčastěji vdechnutím spor, alimentární cestou nebo kožním poraněním. Nejčastějšími původci mukormykóz lidí a zvířat jsou Rhizopus microsporus, Rhizopus oryzae, Mucor indicus a Mucor plumbeus. Mukormykóza se může projevovat i jako systémové onemocnění (po invazi do cév se Mucor dostává do různých tělních orgánů a tkání). Onemocnění většinou vzniká sekundárně u jedinců s již oslabeným imunitním systémem (nádory, malnutrice, vysoký či velmi raný věk). Častá je rhinocerebelární forma mukormykózy, kdy je mykózou napaden nos, paranazální dutiny, očnice, odkud se infekce dále šíří do mozkové tkáně. Prognóza tohoto onemocnění u imunokompromitovaných je mimořádně nepříznivá. Možností léčby je Amfotericin B, současně s radikální chirurgickou excizí postižené tkáně.       kliknutím detail zavřete
  • + Pneumocystis jiroveci
    Pneumocystis jiroveci byla teprve nedávno zařazena (na základě DNA sekvence) do čeledi hub. Je to houba velice zvláštní, především tím, že v postižené tkáni vytváří cysty s intracystickými tělísky – proto byla Pneumocystis jiroveci dlouho považována za parazita. Infekce Pneumocystou probíhá nejčastěji vzdušnou cestou, kdy u vnímavých jedinců (většinou je přidružen těžký defekt imunity na podkladě maligního onemocnění, AIDS, vysokého věku nebo těžké malnutrice) vyvolává pneumocystovou pneumonii. Cysty s intracystickými tělísky mohou zcela vyplnit jemné alveoly dolních cest dýchacích a destruovat plicní tkáň. Terapie pneumocystové pneumonie je založená na podávání klotrimoxazolu a pentamidinu.       kliknutím detail zavřete
  •    Trichophyton spp.
  • + Kvantitativní NGS pandetekce hub / mikroskopických parazitů a náhodných 18S rDNA amplikonů

    Next Generation Sequencing (NGS) je nová, moderní molekulární technologie, která díky své obrovské analytické kapacitě nachází uplatnění v mnoha oborech medicíny.

    V případe molekulární mikrobiologie (nový progresivní obor umožňující detekovat i běžně nekultivovatelné nebo vzácné patogeny), umožňuje technologie NGS globální diagnostický záběr – ve vzorku pacienta je možné najednou analyzovat přítomnost všech bakterií (doposud popsáno přes 4 000 druhů), všech hub (doposud popsáno přes 70 000 druhů) a všech virů (doposud popsáno přes 300 000 savčích virů). NGS technologie nemá žádné omezení ve svém diagnostickém rozsahu; pokud je ve vzorku mikroorganismus přítomen, je detekován. NGS technologie není limitována ani typem zpracovávaného materiálu; každý biologický materiál je pro NGS analýzu vhodný. Vzhledem výše uvedenému se jedná o zcela průlomový přístup k detekci a identifikaci původců infekčních nemocí, a to i v těch případech, kdy klasická mikrobiologie (kultivace patogenních mikroorganismů v mikrobiologických kultivačních půdách) selhává.

    Technologie, používané do doby implementace NGS sice rovněž umožňovaly široký záběr vyšetření, však za násobně vyšší cenu, a čas potřebný k provedení rozsáhlých analýz přesahoval možnosti laboratoří. S nástupem NGS se otevírá nová éra využití molekulárních analýz pro nejširší rozsah medicínských aplikací, s diagnostikou výtěžností předčící všechny ostatní běžně používané metody.       kliknutím detail zavřete

    Vyšetření bez detekčního limitu s využitím Next Generation Sequencing (NGS). Technika je vhodná ke studiu mikrobiomů v nejrůznějších anatomických lokalitách s předpokládanou vysokou směsností mikroflóry (horní cesty dýchací, urogenitální trakt, střevní mikrobiom) nebo k analýze mikrobiálních populací ve vysoce kontaminovaných ránách.    
  •    Kvalitativní pandetekce hub - Sanger
    Technika bez detekčního limitu a bez nutnosti bližší specifikace indikace. Je vhodná pro primárně sterilní materiály nebo materiály s majoritním zastoupením jednoho patogenního mikroorganismu.    
   Copyright © 2019 Tilia Laboratories
Návštěvy   On-line: 2 * Návštěvy dnes 18    Celkem 15968 
backZpět
upNahoru | 
homeDomů | 

(c) Copyright 2019 Tilia Laboratories